|
|
Dobré ráno
drahá
vstávat
a usmívat se
jen tak lehce
chladnokrevně
jako ostří nože.
Dnes je krásně
lopatou prokypřím
zamrzlou půdu.
Pohřbím semínka
naděje
a nenávisti .
Složím báseň
o tvé smrti.
Na konci dubna
až rozkvetou hořce
bude zase
Můj svět
plný barev.
No a zatím
dočtu to parte
mojí vstřícnosti.
drahá
vstávat
a usmívat se
jen tak lehce
chladnokrevně
jako ostří nože.
Dnes je krásně
lopatou prokypřím
zamrzlou půdu.
Pohřbím semínka
naděje
a nenávisti .
Složím báseň
o tvé smrti.
Na konci dubna
až rozkvetou hořce
bude zase
Můj svět
plný barev.
No a zatím
dočtu to parte
mojí vstřícnosti.
koiška: Já miluji fialovou,ale modrou určitě taky. Když je prázdno,vezmu papír a dám tomu na prdel i v zimě :D
zaseja
krasosmutná...to je tou tmou
To tvarování sloupku má kouzlo reklamy. když se tam nasouká obsah, může dílko mít i prostorové vyjádření obrázkem. Napadlo mně utvořit obrazec v formě zámku a klíče. Text zámku by vedl k otázce a klíč by byl ztělesněním odpovědí.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Až rozkvetou hořce : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hladové duše
Předchozí dílo autora : Bobulky
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Diog [6]» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

