|
Včerejší odpoledne ,při úklidu u králíků takováhle slova
|
Já pustošil své myšlenky.
Kdo se začal smát.
Hřebíky jak by vrážel do každého z nervů.
Cinkotem svého smíchu.
Já pustošil svou mysl
Hrdlem proléval prapodivný mok.
Každým lokem hrdlo kamenělo.
Nic jen prázdno v mysli zbylo.
Co jsem za tvora?
Se sám sebe nezeptám.
Nic než kámen ze mne zbylo.
V slunci mrazu
se pomalinku rozpadám.
Kdo se začal smát.
Hřebíky jak by vrážel do každého z nervů.
Cinkotem svého smíchu.
Já pustošil svou mysl
Hrdlem proléval prapodivný mok.
Každým lokem hrdlo kamenělo.
Nic jen prázdno v mysli zbylo.
Co jsem za tvora?
Se sám sebe nezeptám.
Nic než kámen ze mne zbylo.
V slunci mrazu
se pomalinku rozpadám.
Jen prázdno : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Snad proto jsem
Předchozí dílo autora : Noci
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
januve [17], petr richter [15], NiKiTa [14]» řekli o sobě
kmotrov řekl o Yana :Ve své tvorbě se umí se obrátit naruby (tak, že to co je uvnitř, je vidět zvenčí) až to vyrazí dech. Je věčnou dívkou a věčnou mámou, byla taková vždy a na vždy taková zůstane.

