Tak trochu dnes nevím o čem psát
či jak má moje báseň vypadat
píšu jen proto že někde ve mně
nenápadně, velmi jemně
zárodky básní do lebky ťukají
a touží po tom
dostat se ven
tak jim k tomu prostor dávám
ač se trochu zadrhávám
nechám je ať si pohrají
vím že jednoho dne
dozrají
či jak má moje báseň vypadat
píšu jen proto že někde ve mně
nenápadně, velmi jemně
zárodky básní do lebky ťukají
a touží po tom
dostat se ven
tak jim k tomu prostor dávám
ač se trochu zadrhávám
nechám je ať si pohrají
vím že jednoho dne
dozrají
15.12.2022 10:32
Tohle není špatné, jen bych dala přednost opravdu těm vyzrálejším zárodkům, než předehře básně.
13.12.2022 07:44
Slova jsou mnohdy jako datel.
Jak jikra z ktere se vykulí plůdek.
Pak jen schůdem.
Ke stolu ,jak vino sklenku
nasytí.
Tak stránka slůvka zachytí.
Pokut se tak nestane.
Vitr je snad odvane.
Jak jikra z ktere se vykulí plůdek.
Pak jen schůdem.
Ke stolu ,jak vino sklenku
nasytí.
Tak stránka slůvka zachytí.
Pokut se tak nestane.
Vitr je snad odvane.
13.12.2022 00:37
Tvá duše v tichu zraje
závěj sněhu v tobě taje
struna se pak rozezní
zas v kráse najdeš souznění.
závěj sněhu v tobě taje
struna se pak rozezní
zas v kráse najdeš souznění.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.