když prší sníh

rozhodla jsem se dneska půjdu

vyřežu od náletu les zahradu i dům

džungle začíná být nepřehledná zřejmě

příliš mnoho divadelních kukátek



V noci bral potajmu vítr krtkům mlhu z úst

věšel slepotu po celém lese

---

ráno měl v očích stříbro lišejníků¨

do kleče

padaly z výšky stíny hnízd

stromy vkleče

nehledej ukolébavku z břidlice rodné střechy

ani škamna s kalamářem



stáli jsme tam / každý sám / po škáře tekl chlad /

ještě nezpívali

v ruce lovecký nůž na vyvrhování zvěře a nesmrtelnosti

stáli jsme tam ve své zlosti

okamžik

ze kterého odešla liška