16. Už nikdy na nic sama

Uvědomovala jsem si, jak psychicky náročným obdobím procházím. Netušila jsem, kam až mě to všechno ještě může vést. Proto mi přišlo vhodné, napojit se trochu těsněji na své duchovní pomocníky.
Jedno odpoledne jsem byla konečně zase jednou v celém domě úplně sama a nehrozilo, že by mě někdo v nejbližší hodině mohl vyrušit. A tak jsem se odhodlala k takové experimentální meditaci.
Nejdřív jsem se uvolňovala při poslechu písniček. Dokázaly mě tak hluboce vtáhnout do mého vnitřního světa...
V jednu chvíli jsem ale zažila pořádný šok. Nejspíš jsem to s tím uvolňováním trochu přepískla, protože najednou jsem naprosto jasně pocítila, jak se mé duchovní tělo pokusilo doslova vyběhnout z mého fyzického těla.
Pořádně mě to vylekalo. Vyděšeně jsem otevřela oči. Srdce mi zběsile bušilo. Bylo to, jakoby tomu kdosi zabránil opravdu na poslední chvíli. Ten šílený pocit, že jsem byla vědomím kousek před svým fyzickým tělem, prostě mimo něj a ve vteřině jsem ho s leknutím zase vtáhla zpátky... Bláznivé, ale nepopiratelně skutečné – tak jasně jsem to cítila.
Když jsem se trochu dostala z toho šoku, ucítila jsem, jak mě něco něžně jakoby objalo. Něco neviditelného, a přitom jemně skutečného. Obklopoval mě nekonečně nádherný pocit lásky, tak hluboké a upřímné, jakou jsem ještě nikdy v životě nepocítila, ani si nedokázala představit. V ten okamžik jsem ´věděla´, že je to můj anděl strážný. Takovou lásku a něhu snad opravdu není schopen dát žádný člověk.
Rozplakala jsem se tím nejhlubším dojetím. Bylo tak úžasné uvědomit si, jak jsem milovaná a chráněná.
Vyrovnaně jsem zavřela oči. A pak jsem je všechny uviděla. Tu spoustu nádherných bytostí, které mě chránily, opatrovaly, uklidňovaly, pomáhaly mi a radily, prostě tu byly pro mě v každé mé životní situaci, každou vteřinu mého života. Znovu jsem pocítila neskonalou vděčnost a lásku. Nikdy jsem na nic nebyla, nejsem a nebudu sama. Ohromné, úchvatné uvědomění. Nepopsatelně důležitá, cenná zkušenost. Děkuji znovu a znovu, pokaždé, když si tento zážitek vybavím.
Tato zkušenost mě zbavila obav, že něco můžu nezvládnout. Ano, svým způsobem mohu, ale jen na okamžik – na krátký lidský moment. Z pohledu věčnosti jsme již teď všichni dokonalí...

Dotek anděla

Duše se božskou láskou
zachvěla
dotekem strážného
anděla...

Bytostně v transu
vzápětí
tvář brázdí slzy
dojetí...