zlomil se mi zub

Na mě je ten příběh se zubem málo srozumitelný, já mu sice rozumím, ale pro širší čtenářstvo by nejspíš potřeboval nějak upravit.
Vtipný však je...

Můra73: Káťo, vysvětli mi, prosím, ještě, co ti v tomto textu přijde metaforické?
Snažil jsem se co nejvíc doslovně popsat realitu a v původním záměru žádná metaforika nebyla, tak by mě zajímalo, jak to interpretuješ ty jako čtenářka.

Líbí se mi to přenesení rituálů kolem vypadnutých zoubků. Je to od malé zoubkové víly chválihodné, jak myslí na tatínka. U nás zoubková víla nosila kovové mince;)
Dopis je přímo kouzelný.

Já to pobral, je to převrácená rodičovská situace. Pěkný.

snake_01: je to dobrý, člověka, aspoň mně, to nutí přemýšlet, ta odštíplá šestka vytváří další příběh. Šestka - šest let, proto dětský?

Ziny: Ani to není napsané nejlíp. Rukopis je prostě rukopis, (bez metafory) a zub je dospělý, ale zřejmě to z toho nejde správně pochopit...

Můra73: Vím, jak to myslíš, potřeboval jsem ale, aby jasně vyplynulo, že zub je lyrického subjektu, který je dospělý, zatímco rukopis je dětský. Jak je vidět ze Ziniho komentáře, možná se to i tak nedaří správně evokovat.
Kdyby první verš zněl:
odštíplá šestka ---
asi by to tomu moc nepomohlo :o) Ale zapřemýšlím na tím, protože se mi evidentně nepodařilo u čtenářů evokovat ten správný motiv (příběh).

Sedím si na vedení, potřebuji profouknout závity, pořád bloumání nad tím dětským rukopisem, připadá mi to, jako by jsi měl ještě mlíčňáky. Nebo ti ten zub vyrazilo dítě? Nebo obraz úplně bez fantazie a metafory, tvůj ulomený kousek zubu zabalilo dítě do listu loňského školního sešitu. Bavím se tím, úžasná látka před spaním.

Dvojka nebo trojka? Zub už je ve jméně víly, obešla bych ho. V mém vnímání metaforicky hraní, přesto jako celek fajn.