|
|
Já ze dvou číší piji lásky víno,
ty číše, to jsou krásné oči tvé,
líbám ty rty a tělo milenčino
ve svitu luny je tak mámivé...
Něžně se svíjí jako tělo hadí,
já krásou jeho jsem teď okouzlen,
dotýkam se jej, zpočátku jen kradí,
vždyť v náruči mám nejkrásnější z žen!
Ruce zas bloudí v slastných křivkách lásky,
prsty mé jsou již touhou opilé,
já bohat cítím se tu bez nadsázky
jak král, když laskám tělo ztepilé...
ty číše, to jsou krásné oči tvé,
líbám ty rty a tělo milenčino
ve svitu luny je tak mámivé...
Něžně se svíjí jako tělo hadí,
já krásou jeho jsem teď okouzlen,
dotýkam se jej, zpočátku jen kradí,
vždyť v náruči mám nejkrásnější z žen!
Ruce zas bloudí v slastných křivkách lásky,
prsty mé jsou již touhou opilé,
já bohat cítím se tu bez nadsázky
jak král, když laskám tělo ztepilé...
Danula: Díky Danulko! Myslel jsem, že už sem nechodíš...
Ten Gellner je asi tvoje velká láska, když mne už podruhé s ním srovnáváš! Tehdy jsem si půjčil jeho básně i jeho prózu!
;-D
Ten Gellner je asi tvoje velká láska, když mne už podruhé s ním srovnáváš! Tehdy jsem si půjčil jeho básně i jeho prózu!
;-D
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Já ze dvou číší piji lásky víno... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Honza a kouzelné triko
Předchozí dílo autora : Nebe a moře
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
Martin Patřičný řekl o (ne)známá_firma :Před pár lety literatura přežila i svůj šílený nadbytek, těch, kdo píší, začalo být víc, než těch kdo čtou…ale – došlo k něčemu jinému: Tak dlouho se čekalo, že knihu zlikviduje televize, že knihy a čtení změní čtečky a audioknihy, o internetu nemluvě. Ale njestalo se to. Co se stalo doopravdy? Proměna je v tom, že vyhrály ženy. A vůbec nejde a nešlo o nějaké zápolení či o vítězství. Prostě jen daleko víc žen než mužů kupuje knihy, daleko víc žen čte a dnes myslím že i víc žen píše. Ženy zkrátka převzaly žezlo i otěže literatury a muži se sami odsunuli na vedlejší kolej, mimo mísu. Co všechno se muselo stát a stalo se od těch časů, kdy muži psali skoro všechny knihy a stvořili i všechny ženské postavy, o tom mám pár poznámek pod článkem. Literatura, královna kniha, byla vždycky něčím a nějak „ohrožená“. Teď tedy odkládá brnění a obléká košilku a sukni. Proměna literatury začíná. Co přinese, bůh suď. Nebo spíš bohyně?

