|
|
Sbalil si Honza do ubrousku
na cestu buchty máminy,
zamával ještě Růže Rousků
a šel do dálné ciziny.
Kde se vzal, náhle tady sedí
stařeček s tváří pohublou,
vlasy prokvetlé sytou šedí
a oči smutné jak psí jsou.
"Honzíčku, dej mi aspoň kousek,
já nejedl jsem snad pět dní!"
Cpát přestal se, sáh pro ubrousek,
v něm už jen buchta poslední!
Srdce se se soucitem sbratří,
dědovi buchtu nabídne,
když sní ji, tak mládenec spatří,
plamen, jenž v oku zažehne.
" Obstál jsi, chlapče, v zkoušce skvěle,
tady kouzelné triko máš,
v něm zneviditelníš se cele,
kéž rozumně je užíváš!"
Honza a kouzelné triko : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Je po dešti...
Předchozí dílo autora : Já ze dvou číší piji lásky víno...
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Zubova» narozeniny
balda [18], cambria [15], Don Pollyone [13], kvaj [4]» řekli o sobě
Adrianne Nesser řekla o Sokolička :děkuju ti za to, žes mě hned neodsoudila a i přes ty /hádky/ sis ke mně našla cestu. i já k tobě.vážim si tvejch komentářů. seš faájn Marcelo..;-)

