|
|
Kde se mihne
sličná luna
pnu se jako
stříbra struna
kde zem jihne
láskou slunce
rozpínáš se
v zlaté strunce
dlouhou nocí, delším dnem
dosedává tíha stesku
bez sebe jsme přeci ničím
a společne být nemůžem-
jen v soumraku a při rozbřesku.
sličná luna
pnu se jako
stříbra struna
kde zem jihne
láskou slunce
rozpínáš se
v zlaté strunce
dlouhou nocí, delším dnem
dosedává tíha stesku
bez sebe jsme přeci ničím
a společne být nemůžem-
jen v soumraku a při rozbřesku.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vermeulen : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Veršotepec
Předchozí dílo autora : Oka

