 20.06.2021 6 97(14) 0 |
proč duši pálí krutá výheň?
do srdce nechal kdysi přec
proniknout nekonečnou líheň
sněhových bouří - ledovec!
po ránu snídal jinovatku
vyrážel vždy jen na sever
k nelásce měl svou tajnou zkratku
studil i v červnu, ber, kde ber
v lavinách skrýval dívku milou
toužící vzlétnout do nebe
ztrápená zimních mrazů silou
odešla tam, kde nezebe
do srdce nechal kdysi přec
proniknout nekonečnou líheň
sněhových bouří - ledovec!
po ránu snídal jinovatku
vyrážel vždy jen na sever
k nelásce měl svou tajnou zkratku
studil i v červnu, ber, kde ber
v lavinách skrýval dívku milou
toužící vzlétnout do nebe
ztrápená zimních mrazů silou
odešla tam, kde nezebe
21.06.2021 - 16:19Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
20° pod láskou : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Svatba všech čertů
Předchozí dílo autora : O Jéňovi a Mařence
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 2» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
