|
RD
|
Zoufale nejedineční.
Strnulý trochu unylý.
Šeď života porota života.
Spím, lezu na horu mrtvých.
Podivný svět, bohatství světa
Rozděleno jako tělo na přístrojích.
Umře asi někdy nebo zkolabuje.
Píseň, smutná, tklivá, rozčtvrcena.
Utínám hlavy, zpustlých, rádoby lidí.
Mám na to právo, to už je odepsáno.
Jen prázdné slovo, prachy na váhu dej.
Směj se nebo breč, tak vzhůru na zteč.
Kopím osudu proklán, jemně potichu.
Vytáhněte ze mně ten klacek kurva.
Znuděná kurva, samý pták jenž nelétá.
Noci plné jasu otevřou ti nebe plné hvězd.
Srocen do sebe, policajti na krk lehají.
Nemůžu dýchat, kde jen jsem to viděl.
Lehnu ti na krk fízle, jaké to je, povznášející že
Srocený dav, masa něco chce, lynč prý.
Dostaneš obuškem ty zmrde, kamenem do hlavy.
Stejně tam už nic není, všechno ti to vypadlo.
Ale ty nevíš jak to zvednout, tak tam stojí jako blbý maso.
Maskot lidí nebo bytostí jenž se lidem podobají, ni nejsou
nimi. Pitomie nebo Kotleba stejná sorta, zlu se věrně podobá.
Strnulý trochu unylý.
Šeď života porota života.
Spím, lezu na horu mrtvých.
Podivný svět, bohatství světa
Rozděleno jako tělo na přístrojích.
Umře asi někdy nebo zkolabuje.
Píseň, smutná, tklivá, rozčtvrcena.
Utínám hlavy, zpustlých, rádoby lidí.
Mám na to právo, to už je odepsáno.
Jen prázdné slovo, prachy na váhu dej.
Směj se nebo breč, tak vzhůru na zteč.
Kopím osudu proklán, jemně potichu.
Vytáhněte ze mně ten klacek kurva.
Znuděná kurva, samý pták jenž nelétá.
Noci plné jasu otevřou ti nebe plné hvězd.
Srocen do sebe, policajti na krk lehají.
Nemůžu dýchat, kde jen jsem to viděl.
Lehnu ti na krk fízle, jaké to je, povznášející že
Srocený dav, masa něco chce, lynč prý.
Dostaneš obuškem ty zmrde, kamenem do hlavy.
Stejně tam už nic není, všechno ti to vypadlo.
Ale ty nevíš jak to zvednout, tak tam stojí jako blbý maso.
Maskot lidí nebo bytostí jenž se lidem podobají, ni nejsou
nimi. Pitomie nebo Kotleba stejná sorta, zlu se věrně podobá.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
BUM : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : MUTE
Předchozí dílo autora : SPOUTANÝ
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Dimi [18], HloubkovyPlavec [16], Ultramisicka [10]» řekli o sobě
wojta řekl o "Autor"sám :Nemám rád, když mě nutí, dělat něco z chutí. To se mě právě stalo, že chci vložit další ,,dílo" a hle, nejde to. Nejsem dosti aktivně kritický a počet vložených děl, začíná převyšovat počet kritik. Jistě, mohl jsem to přejít mlčky, zkritizovat nebo pochválit jiného autora- autorku, mohl jsem .... . Ale to se neslučuje s mým naturelem, avšak dříve, než-li začnu pěnit, bych se měl zeptat sám sebe k čemu to všechno vlastně je ? Někdo moudrý napsal, že inteligenci nelze jednoznačně definovat, ale je to zhruba stav přizpůsobení se lidem, kteří nebyli ochotni se přizpůsobit. Je to věc názoru, ale abych dostál pravidlům, budu kritizovat - sám sebe. Pravidla to nezakazují, navíc já se dostatečně znám natolik, abych věděl, co si mohu jako kritik k sobě, jako autorovi dovolit, mohu se proto plně opřít do významu díla, které jsem jako autor napsal a které současně, jako kritik kritizuji. Jednou jsem měl napsáno v posudku: v kolektivu je oblíben i když jej svým jednáním, často rozvrací. Tenkrát jsem se zlobil, dneska tomu musím dát za pravdu.

