Lavičky, na kterých se čeká na pervitin

Ví to i z města úředník,
kde u nich mají lavičky,
kde se čeká na perník.
Z peněz ruličky,
cestují z ručky do ručky.
Lidi přecházejí mlčky.
zná to snad i četník,
ale nehledá se viník.


Při čekání si čas krátí,
Konverzují nad tématy,
fabrika, perník,
a taky automaty.


Výjev jak z Čekání na Godota,
ale volat ať dealer pohne,
to je snaha Sisifova.
Volného času hodntota,
v bezčasovosti zhyne,
rozvrhování života. ¨
Tady neplatí slova Heideggrova,
stačí vědět, jestli je únor nebo sobota.



Věci jsou v běhu,
máme tu pošťáka,
a každý čeká jara něhu,
oblečenou v bílé barvě sněhu.
Osudy lidí jak ze Zolovo Zabijáka,
Bída a prázdnota,
na to je piko a chlast špatná záplata.
Slast hořkého ledu, maká,
dají si a jdou si honit ptáka.