|
Biblicky jinak...
|
Na počátku...
Jednoho dne Bůh stvořil vesmír.
A slunce a hvězdy.
A aj, viděl že to bylo dobré.
Než přišla ona...
Boha přešel smích,
ztratil bohorovný klid,
bohapustě se zlostí
nad její marnivostí.
Ona do očí svých
vkládá hvězd třpyt,
tváře zbarvené nachem
pudruje hvězdným prachem.
Saturnovými prstenci
své štíhlé prsty zdobí.
A co víc!
Jako šperk uzmula půlměsíc!
Venušiným závojem,
sluneční korunkou
zdobí své kadeře...
To je k boží nevíře!!
Bůh se zlostí
až mu rudnou uši...
Proklíná tu marnivou duši!
Ale jí... jí to ďábelsky sluší.
Jednoho dne Bůh stvořil vesmír.
A slunce a hvězdy.
A aj, viděl že to bylo dobré.
Než přišla ona...
Boha přešel smích,
ztratil bohorovný klid,
bohapustě se zlostí
nad její marnivostí.
Ona do očí svých
vkládá hvězd třpyt,
tváře zbarvené nachem
pudruje hvězdným prachem.
Saturnovými prstenci
své štíhlé prsty zdobí.
A co víc!
Jako šperk uzmula půlměsíc!
Venušiným závojem,
sluneční korunkou
zdobí své kadeře...
To je k boží nevíře!!
Bůh se zlostí
až mu rudnou uši...
Proklíná tu marnivou duši!
Ale jí... jí to ďábelsky sluší.
15.01.2021 13:37
Tak ta mě úplně pohladila. Krásná oslava ženy. Úžasně zvukomalebná, vypravěčská, popisná a přitom plná poezie. Prostě super. Dlouho jsem tu něco tak pěkného nečetla. :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.