přidáno 02.12.2020
hodnoceno 4
čteno 70(9)
posláno 0
Vůně pečeného masa, potoky té nejlepší zkvašeniny. Nálada bujará, to hostina pro bohy.

Jakýsi rozruch však panuje mezi nejurozenějšími knížaty.

„Kde je můj pohár?“ pláče ten od boha nejdále posazený.

„Lůza, která si své nedokáže pohlídat!“ smějí se mu ti urozenější.

„Byl jsem okraden! Můj pohár z dalekých krajin přinesený mi byl uloupen!“

„Kdo by chtěl tvůj pohár bezcenný?“

„Kdo by chtěl tvůj pohár nočníku podobný?“

„Kdo by pil ze tvého smradlavého poháru?“

„Jistě jsi ho sám zahodil, když ti víno v chcanky proměnil!“

To už zchudlý kníže strpět nemohl a tak vyzval své soky k boji.

„To se s námi chceš bít nahý?“ Smějí se mu.

„Kde je mé kopí?“ Vyjeknul vyzyvatel zděšeně. „Kde je můj plášť se zlatou sponou? Kde je můj štít s posvátným znamením? Kde jsou mé boty z medvědí kůže? Kde je má ostrá dýka?“

„Tvé boty byly spíše ze zajíce, že před bojem samy utekly!“ Smějí se mu urozenější.

„Byl jsem okraden! Má cenná zbroj mi byla odcizena!“

„Kdo by chtěl tvé ohnuté kopí a roztrhaný plášť? Kdo by chtěl tvou sponu zašlou a boty děravé?

„Všichni jste zloději, v doupěti plíživého boha je vaše místo, ne v Síni padlých!“ Napřímil svůj hřbet nešťastný naháč, dávaje všem na odiv svůj pyj.

Knížata se zamračili. I bujarý rámus od stolů prostých válečníků ustal.

„Ty pacholku nedodělaný! Já tě vyzbrojil a já to s tebou teď vyřídím. Kdybys byl pravým mužem, k obraně by ti snad i tvůj úd stačil. Ale ani ten za to nestojí!“ Zahřměl hlas nejvyššího z urozených knížat. „Teď z tebe udělám ženskou, kterou jsi stejně vždycky byl. Pošlu tě do babince, kde budeš až do konce věků spřádat len!“ Kníže tasil svou ostrou bronzovou dýku a jal se odřezávat úd toho nebožáka. V tu se ale stalo cosi nečekaného. Dýka se urozenému z ruky vypařila!

„Co je to za čáry v posvátné síni?“ Vyděsili se hodující.

I starý bůh na svém trůně zpozorněl, ale jelikož v něj už nikdo dávno nevěřil, neměl sílu jakkoliv zasahovat.

„Ty pacholku nedodělaný! Já tě vychoval a já ze tvé lebky všechny ty čáry svou sekerou vymlátím,“ vykřikl ten Veliký kníže v nápřahu, ale sekera už na naháčovu lysinu nedopadla. Zmizela stejně jako před ní dýka.

Mrazivé ticho prostoupilo Síň padlých. Divoký smích ustal. Bubny odezněly. Zpěv se vytratil. Studený závan zhasil ohně.

„Ty pacholku nedodělaný! Ty čarodějníku zvrhlý! Já tě vlastním údem zplodil a teď tě vlastníma rukama zardousím!“ Zahřměl kníže a uchopil naháčův krk. V tom okamžiku stáli v síni naháči dva.

„Co je to za kouzla ty ubožáku? Jak jsi to udělal?“ Ptali se udatní bojovníci prvního naháče. Všichni zmatení a pohoršení. Celá ta věc byla vskutku podivná a nikdo nic takového za celé věky neviděl.

„Och!“ Vyjeknul naháč a začal se ošívat

„Je posedlý?“ Ptali se zděšením.

„Pohleďte, jeho levá paže zmizela!“

„I jeho pravá paže zmizela!“

„Och!“ Kroutil se mizející první naháč.

„Na co tak blbě čumíš?“ Vyštěkl po mizejícím naháči rovněž nahý Velký kníže.

„To je pohled!“ byla poslední slova, než zmizel docela.

Po krátké době pocítil Velký nahý kníže zvláštní svrbění v kostech.

„Kníže! Tvá noha!“ Vkřiknul kdosi.

„To je pohled!“ Velký kníže to konečně také spatřil.

Mladou antropoložku Veroniku měl každý rád. V letních vedrech nosila na výzkum krátké šortky a volné tílko, často bez podprsenky. Kdejaký brigádník si přál být alespoň na chvíli nebožtíkem, když ji viděl se sklánět nad kostmi, které pečlivě preparovala ze země.

přidáno 04.12.2020 - 21:23
To jsem rád, že se líbílo. Díky za komentáře :)
přidáno 02.12.2020 - 22:07
Libilo.
přidáno 02.12.2020 - 21:10
Hodně dobrý, hodně chytrý. To je pohled! Už To taky vidím. Upss zmizel mi úd. :-)
přidáno 02.12.2020 - 15:35
Docela veselé.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Poslední cesta : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Vzdávám to
Předchozí dílo autora : Archeoloické PTSD

»jméno
»heslo
registrace
» autoři online
Mlčeti Zlato, Neu, Z nitra
» narozeniny
Zvrhlík [13], Noisy [12], ScarLiam [6], so.human@centrum.cz [3], Damir [1]
» řekli o sobě
Yasmin řekla o štiler :
Jednou se opět potkáme. Někde v ulicích měst. Už teď je ale jasné, že nebylo a není nad prohibiční noc. S láhví v ruce. (... ještě dlouho ve vzpomínkách bude :-) )
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Bělorusko živě
demonstrace
Duke of Budweis
Roman M

Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Studio Handi

Oficiální webové stránky autorského studia handicapovaných umělců, stu

MacBook Pro

Na novém MacBooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2021 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku