Život tě nenechá, nebo je mu to u zadku.
16.08.2020 0 581(8) 0 |
Zlo obepnulo, ho.
Mačká ze všech
sil. Už je tu reakce
zabil, prvního zvědavce.
Utíkám ze všech sil
mi daných, do země
kde mně nikdo neodsoudí.
Ne za to jakým jsem,
ale za to jakou barvou
nabarvily, mne.
Pohovka co tě neudrží.
Postel která jenom křičí.
Sofa přijme mé tělo útrpné..
Sedačka nechá mě posedět.
Lavička nezačne sprostě pět.
Utrhnu si květ, přivoním lehce.
Pampeliška, žlutostí mně ovine.
Strom tak mohutný dýchá za mne.
Jeho stín vítám, slunko odpustí mi.
Les jako jiný svět, jiná planeta odvěká.
Jdu ulicí nikdo nekřičí, nikdo nenadává.
Šel ulicí na tričku znak, toho že je jiný laciný.
Legitimován jen proto jak vypadá, průkazem
který ostatní nemají je zvláštní, vinný už prý jsi.
Šikanují četníci, zákony proti jedné skupině lidí.
Demokracie to určitě není, podepsal zákon
diskriminační ten co je na piedestalu, Masaryk.
Rozmlať ten sokl a křič on si to nezaslouží.
Zavřený v boudě jako pes, bez potravy.
Dítě narozené vzato četníkem udeřil s ním
o beton. Smál se, byl to cvok, četník maniak.
Dozorce krade jídlo vězňům, hlady mřou tiše.
Vypráví strašidelný pravdivý příběh, přežil smrt.
Střípky z minulosti, přítomnosti, budoucnost
čekající. Na svůj příběh temný, nebo rozkladný..
Svět sveřepě nevyrovnaný, tak moc tak podle.
Co je tohle, to je bedna a v ní malé dítě, bříško
nafouklé.. Kdo je tady člověk tak tlustý že ani
chodit nemůže, kdo mu pomůže svět se rve, útočí.
Mačká ze všech
sil. Už je tu reakce
zabil, prvního zvědavce.
Utíkám ze všech sil
mi daných, do země
kde mně nikdo neodsoudí.
Ne za to jakým jsem,
ale za to jakou barvou
nabarvily, mne.
Pohovka co tě neudrží.
Postel která jenom křičí.
Sofa přijme mé tělo útrpné..
Sedačka nechá mě posedět.
Lavička nezačne sprostě pět.
Utrhnu si květ, přivoním lehce.
Pampeliška, žlutostí mně ovine.
Strom tak mohutný dýchá za mne.
Jeho stín vítám, slunko odpustí mi.
Les jako jiný svět, jiná planeta odvěká.
Jdu ulicí nikdo nekřičí, nikdo nenadává.
Šel ulicí na tričku znak, toho že je jiný laciný.
Legitimován jen proto jak vypadá, průkazem
který ostatní nemají je zvláštní, vinný už prý jsi.
Šikanují četníci, zákony proti jedné skupině lidí.
Demokracie to určitě není, podepsal zákon
diskriminační ten co je na piedestalu, Masaryk.
Rozmlať ten sokl a křič on si to nezaslouží.
Zavřený v boudě jako pes, bez potravy.
Dítě narozené vzato četníkem udeřil s ním
o beton. Smál se, byl to cvok, četník maniak.
Dozorce krade jídlo vězňům, hlady mřou tiše.
Vypráví strašidelný pravdivý příběh, přežil smrt.
Střípky z minulosti, přítomnosti, budoucnost
čekající. Na svůj příběh temný, nebo rozkladný..
Svět sveřepě nevyrovnaný, tak moc tak podle.
Co je tohle, to je bedna a v ní malé dítě, bříško
nafouklé.. Kdo je tady člověk tak tlustý že ani
chodit nemůže, kdo mu pomůže svět se rve, útočí.
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
MASKA : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : AKTOVKA
Předchozí dílo autora : ZLOST
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» autoři online
moonell» narozeniny
wp-hasan [16], Weichtier [15], Joanne17 [15], Deviant [14], Elivei [12], Klaron [11], Mamka [11], shizuko [8], Ann(ah) [8], človiček [6], Antek [3], andrew_maxwell [1]» řekli o sobě
Trochublázen řekl o Leslie :Až vznikne učebnice v příštím století, jen jedna umělkyně bude v ní jistá, že nová generace otočí list a při četbě těžko skryje stopy dojetí. Básnířka mimořádná, vesmírných kvalit, z jiného asi světa, z hlavního města, nejde to slovy popsat, vím, měl bych přestat, zkrátka je dokonalá, jak víc ji chválit? Kdysi též bagatelu napsali pro ni, se spoustou je pocitů a samá krása, za mě jen dík, že jsi tu, což není zázrak, tím vzdávat hold géniu, před ním se sklonit. Na tuhle zapomenout se prostě nesmí. Pokud to snad nevíte, říká si Leslie.