jsem
ale ve stavu beztíže
bloudím zlým snem
a nikdo neví že
dech se mi úží
a na povrch třes je jasně znát
srdce zuří
a rty se už nikdy nechtěj smát

nejsem
ve vakuu udržujou tu zničenou duši
v malé rakvi zase tělo té
co údajně smrt jí sluší
slýchá ta s kosou už nejmíň po dvousté
kdo by to byl předtím tušil

narušení
je to prosté
až bude po všem
o svůj život marně proste
 06.08.2020 09:34
Zajímavé... místy drsné, ale líbí se mi...
 03.08.2020 11:48
 Neu
:-X
 02.08.2020 18:36
Před chvílí jsem komentoval jedno dílo, že mi při jeho čtení přeběhl mráz po zádech. Teď mi běhá pořád. Je to úžasné, neskutečné. Moc díky.
 31.07.2020 22:56
Zaujala, líbí se mi.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.