14.07.2020
4
1167 (13)
0
zavřela jsem oči
jen na chvíli
a v té prosvětlené tmě jsem viděla tebe
pomalu jsi do místnosti vkročil
daleko na míli
už je to minulost
ale mě na krku přesto dál tvůj dech zebe

skoro jak kdybys pořád stál přímo za mnou
a šeptal mi do uší ta temná slova
mluvil k mé duši řečí tak klamnou
že slýchat jí pořád chci - zas a znova

že cítíš tu touhu co jako žár pálí
po těle mráz co rozechvívá nás
a těmhle citům se všichni jen smáli
avšak náš oheň nikdy nevyhas
 17.07.2020 00:40
Bezva, líbí se mi.
 15.07.2020 12:35
Za tebou přišel zas,
po těle běhá mráz,
šeptá, že tys ta pravá
a s tebou zas to mává!
 14.07.2020 18:09
Moc hezký.
 14.07.2020 17:25
Další tvoje neskutečná věc. Jak tomu rozumím. Tak moc, že i mně běhá po zádech mráz. Proboha, proč se všichni tak krutě míjíme? Moc, moc díky.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.