|
bezčasí// no future
|
žárlím na každodenní realitu -
nelze se prát s únavou
nákupem
nekonečným rozhodováním co k večeři
nutností vyklidit kočičí záchody
nezbývá čas
utvářet mytologii nás
večer se příběh zacyklí
poezie propadá
cedníkem všednosti, kolotočem prášků
dírou po sdílení
absencí vzájemnosti
(zdál se ti sen o prázdnu ve mně
věz že se ho bojím ještě víc)
nesměřujem
budoucna hypotetická a vzdálená
stíní zoufalství přítomnosti
je třeba sebrat odvahu a truchlit
je třeba sebrat odvahu
vymíráme
nelze se prát s únavou
nákupem
nekonečným rozhodováním co k večeři
nutností vyklidit kočičí záchody
nezbývá čas
utvářet mytologii nás
večer se příběh zacyklí
poezie propadá
cedníkem všednosti, kolotočem prášků
dírou po sdílení
absencí vzájemnosti
(zdál se ti sen o prázdnu ve mně
věz že se ho bojím ještě víc)
nesměřujem
budoucna hypotetická a vzdálená
stíní zoufalství přítomnosti
je třeba sebrat odvahu a truchlit
je třeba sebrat odvahu
vymíráme
kmotrov: k tomu aby mohl člověk truchlit je nutné připustit si ztrátu, a upřímně si něco odtruchlit je nutné pro přijetí prázdná a integraci do životní zkušenosti. tyjo, zním jak kubler rossová. každopádně, tak jsem to myslela. dovolit si podívat se nezastrenyma očima.
Máš to hezky napsané. Volný verš má má spád, nesklouzáváš k rýmům. Bojíš se prázdna v Tobě, pro mne je prázdno ve mně to nejcennější co mám. Bez něj bych nenapsal žádnou báseň. Život je neuvěřitelně rozmanitý a slova ho nedokáží pokrýt. Slovo prázdno může mít negativní i pozitivní hodnotu, ale pořád to je jen slovo.
Nesedí mi:
je třeba sebrat odvahu a truchlit. Neboť kdo potřebuje k truchlení sbírat odvahu, netruchlí upřímně. Nebo naopak, komu se podaří sebrat odvahu nejspíš nebude ztrácet čas truchlením.
Nesedí mi:
je třeba sebrat odvahu a truchlit. Neboť kdo potřebuje k truchlení sbírat odvahu, netruchlí upřímně. Nebo naopak, komu se podaří sebrat odvahu nejspíš nebude ztrácet čas truchlením.
To se asi dotkne každého. Popis všednosti (naprosto rozumím) a vyústění do smutné svíravosti.
Výborné.
Výborné.
Není úplně jen na jedno přečtení, tedy alespoň v mém případě. Ale po několikátém jsem jí propadla. I když je mi z ní tak nějak ouzko, hrozně se mě dotýká.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
karavela v bezvětří : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : exile
Předchozí dílo autora : podzimní ráno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
mňousek [18], Botaznohy [18], Marie Tichá [16], Písmání [16], kikulla [15], gia.78 [14], Emilly Poison [13], ona [12], BestialThought [12], Zdenka Jírová [12], Sisík [10], alkalinová [9], JanaModra [6], AlJA [4]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

