Otěže

Jednou, až ti dojde že,
pálím víc než oheň,
pustím tvoje otěže
a řeknu tiché sbohem.

Bude to snad dřív než brzy,
až vytušíš, že to není sen,
člověka to neomrzí,
když je city zaslepen.

Pak pozná nový svěží cit,
lásku, co hory přenáší až tam,
kde do očí bije sluneční ten svit,
na místa, kam člověk nejde nikdy sám.

Na místa, která i já dobře znám.