Neu
 03.06.2020
7
1083 (22)
0
V mých básních
se prakticky neobjevují
barvy.
Jako by ani nebyly
součástí mého života.
Nepíšu ani o zvířatech,
ani si nevšímám šperků.
Taky nezmiňuju slavné lidi
ani spisovatele, ani herce,
ani skladatele státních hymen.
Nemám cit pro stavební materiál,
počasí ani pro životní pojištění.
Je mi to jedno.
Zlaté stránky,
kovový měsíc,
zelené naušnice,
modré kalhotky s krajkou,
pes močící na pytle s cementem,
Brad Pitt nebo Albert Camus prodávající pojistky.
Nic z toho nevnímám.

Až na ty kalhotky,
ty si pamatuju moc dobře.
 07.06.2020 18:19
Tak asi stály za to! .)
 04.06.2020 13:21
proč zrovna modré...
 04.06.2020 06:36
O))) moc povedené.
 03.06.2020 23:36
Chawwá: Tichým svědkem bývají
smysl pro loajálnost mívají.
Nebývají kamarádky přílišného studu
co rády nemají?snad nudu.
V šatníku se mezi sebou soudí
zážitky na sobě loudí.
Za to že se skrytě nosí
o svůj příběh mlčky prosí.
 03.06.2020 23:15
Super! A měly i krajku!
 03.06.2020 19:56
Tak to byla parádička! :)
 03.06.2020 16:10
Tak jsem četl a čekal, v co to vyústí. A ono ;o)))))

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.