|
Nemůže přijít "ten pravý", když nežiju tak, jak je to pro mě správné. Můžu leda tak potkat různé "směrovače"...
|
Prý přichází
v souladu
s mojí cestou
To chápu
když nějakou dobu
má kráčet
se mnou
Tak
kde to sakra
jsem
je tu
liduprázdno
Kam
jsem sama sebe
dostala
nemám jasno
A přece
poprvý
mi snad svítá
Metál?
Jakmile je od ostatních
nejsi to ty
Je mi líto
v souladu
s mojí cestou
To chápu
když nějakou dobu
má kráčet
se mnou
Tak
kde to sakra
jsem
je tu
liduprázdno
Kam
jsem sama sebe
dostala
nemám jasno
A přece
poprvý
mi snad svítá
Metál?
Jakmile je od ostatních
nejsi to ty
Je mi líto
človiček: Děkuju. Souhlasím se vším, až na tu poslední větu. Osobně si myslím, že dokud ti nebude plně záležet na tobě osobně, nemůže jít z tebe to, co opravdu má. Někdy jednoduše jakýkoliv benefit pro ostatní nic nepřináší tobě. A to neznamená, že když si pojedeš pouze to svý, že to ostatním a světu nic nedá. Právě naopak. Myslím si, že to bude konečně to, co z tebe má jít nehledě na představy o tvém životě někoho dalšího.
Sebehledání je dost dobrodružný příběh.Samota je dobrý prostor pro začátek.Usmíření přijde až když zjistíš,že jsi uzlíkem v síti coby duše a že spolu vytváříme ducha lidské bytosti,což je právě ta síť.Pak hledat přestaneš.Bude ti záležet na celku,jehož jsi nepostradatelnou součástí.
Routery jsou důležité - směrují data i lidi...
Je v tom smutek i naděj. Pěkné.
Je v tom smutek i naděj. Pěkné.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Pravý : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Jsem tělo
Předchozí dílo autora : V nic je všechno
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Ajaks [18], ioreth [16], nadja204 [15], Alasis [14], juliette8 [13], Havíř [10], Krusaidr [7], Kavi [2]» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX

