slepím ti křídla hřejivým polibkem svým
a vlasy ti rozložím na polštář nechám tě příst
v teple mých očí v něžnosti mých dlaní
nikam se neztrácej budu ta co tě chrání
nechám tě letět křídla roztáhnout
nechám tě touhu ovládnout
a budu křičet do věčnosti
spolu s ozvěnou
buď mou budu tvou
proměnnou...
jen mě nech čelit svým strachům a tmám
nech mi důvod proč se smát
dej mi naději a víru
dej mi sílu
vstát...
a vlasy ti rozložím na polštář nechám tě příst
v teple mých očí v něžnosti mých dlaní
nikam se neztrácej budu ta co tě chrání
nechám tě letět křídla roztáhnout
nechám tě touhu ovládnout
a budu křičet do věčnosti
spolu s ozvěnou
buď mou budu tvou
proměnnou...
jen mě nech čelit svým strachům a tmám
nech mi důvod proč se smát
dej mi naději a víru
dej mi sílu
vstát...
19.02.2020 15:00
PrimaDen: a vis, jak to zastavit? nebo radeji nechtit zastavovat? kvuli zpozdeni :-D :-D
18.02.2020 17:30
slavek: slavku, ceho se bojis? neni preci duvod ke strachu ani ke ztrate odvahy.. :-)
18.02.2020 17:29
PrimaDen: nereknu! :-D hele, to ja ne, fakt.. to samo :-) mas-li inspiraci, nechas jen tuzku tancit po papiru.. :-)
18.02.2020 11:13
PrimaDen: Ano, je. A je to vidět.
Jo_: Chtěl jsem teď vložit něco svého, ale nějak mě přechází odvaha. Mám pocit, že proti téhle kráse je to brak.
Jo_: Chtěl jsem teď vložit něco svého, ale nějak mě přechází odvaha. Mám pocit, že proti téhle kráse je to brak.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.