Tajemný dotek...

Tajemný dotek vesmíru,svou šanci světlo hledá
ta dalka je tolik unaveněně bledá
z pocitem či rozervaně,něžnost ztrácí
s povzdechem se tolik odevzdaně vrací.

Tu krásu v nahém záblesku,jak sen si kupuje
pocit co blázna,ten co miluje
když jak v kleci lásku rozdává
po slepu stránku píše,bere a taky dává.

Jsi jenom hvězdou vesmírných nálad
slepená všednost těch polopravd
září co tiše klame v mlčení
Anděl světla,zázrak z milovaní.

Tajemnost povzdechů,hořkost v kalichu
to asi unaveně mizí v prachu
svou všednost v jejím klínu
nepřizná krutou pravdu,co žije ve stínu.

Tu krásu která v čase bloudí
vytáhne eso ,další vždy jen zahodí
stárne rychle a co vzít se nedá
Tajemný dotek vesmíru,svou šanci hledá.