|
Jedna rychlá z kancelářského prostředí :)
|
Zívám, přes unavené slzy zamrkám.
Z okna se dívám, venku holub zavrká.
Zase se nudím, ale dělám že pracuji.
Zakázky na oko loudím, zatímco domečky si maluji.
Znenadání stávám se robotem, průsery řeším.
Znuděná životem, sladkostmi po obědě hřeším.
Znovu a znovu přemýšlím, jestli po správné cestě kráčím.
Zda se krutě nemýlím, když křídla v kancelářské židli mučím?
Z okna se dívám, venku holub zavrká.
Zase se nudím, ale dělám že pracuji.
Zakázky na oko loudím, zatímco domečky si maluji.
Znenadání stávám se robotem, průsery řeším.
Znuděná životem, sladkostmi po obědě hřeším.
Znovu a znovu přemýšlím, jestli po správné cestě kráčím.
Zda se krutě nemýlím, když křídla v kancelářské židli mučím?
08.02.2020 12:17
a nakonec je to všechno o kompromisu a rozumném uvažování... málokdy je "rozumné" dát své touze křídla, ale zase na druhou stranu je to neskonale osvobozující uvolnit křídla :-) aspoň na chvilku... ;-)
07.02.2020 09:25
človiček: Už jsem to zvažovala, ale nemůžu této práci upřít, že zde dostávám inspiraci i prostor k psaní :D
06.02.2020 17:01
Kdysi jsem si dával výpověď k narozeninám.A vždy do nového prostředí.Asi se už trochu brzdím,ale přijde to znova.A vším jsem byl rád.
05.02.2020 17:09
Určitě nejsi jediná, kdo zná "mučení křídel". Ať už v kanclíku, nebo jinde. Dík.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.