|
|
Za oknem, v huňatém svetru
s rukávy po špičky prstů
držím obří hrnek s čajem.
Od skla jen pár centimetrů
s knížkou v klíně lačně hltám
co se v ní dál odehraje.
Mám podzimní náladu.
Vlekle klidnou energii.
Od září do listopadu
neber mi ji.
s rukávy po špičky prstů
držím obří hrnek s čajem.
Od skla jen pár centimetrů
s knížkou v klíně lačně hltám
co se v ní dál odehraje.
Mám podzimní náladu.
Vlekle klidnou energii.
Od září do listopadu
neber mi ji.

Ať rostu jak rostu nestíhám a to náskok v čase mám.Jen půlku vidím a jiní celý svět.Slepci my na paty šlapou a přitom bez brejlí.
Velmi zajímavé, "dýchá" na mě ta imprese! Taky začínám pociťovat tyto překrásné stavy, je třeba je posilovat...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Podzimní miniatura II. : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Mimozemská pomoc
Předchozí dílo autora : Haiku o štěstí
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Kolonialrambo [17], jingjang [17], Flash Gordon [16], Trpaslík [15], Láva1998 [9]» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

