 29.06.2019 1 1248(5) 0 |
Ustavičně pláči, křičím,
na záhady čekám,
myšlenky už nejsou ničím,
vyschla jejich řeka.
Koketuji s neznámými,
sázím vše na jedno,
nepočítám zemské hříchy,
nepočítej se mnou.
Do tmy kráčím, světlem bloudím,
tváří tečou slzy,
na svůj konec cesty čekám,
bude to již brzy.
Zatím růže láskou trhám,
zatím ještě svítá,
až mne slunce svitem spálí,
světlem, které skýtá,
vzpomeň na mne, v zlém či dobrém,
nebo víru ztrať,
pro mne zbylo nebe modré,
lučních květů nať.
Poezie, milí lidé,
není k světa smíchu,
až však ztratí svojí sílu,
budem mlčet v tichu.
na záhady čekám,
myšlenky už nejsou ničím,
vyschla jejich řeka.
Koketuji s neznámými,
sázím vše na jedno,
nepočítám zemské hříchy,
nepočítej se mnou.
Do tmy kráčím, světlem bloudím,
tváří tečou slzy,
na svůj konec cesty čekám,
bude to již brzy.
Zatím růže láskou trhám,
zatím ještě svítá,
až mne slunce svitem spálí,
světlem, které skýtá,
vzpomeň na mne, v zlém či dobrém,
nebo víru ztrať,
pro mne zbylo nebe modré,
lučních květů nať.
Poezie, milí lidé,
není k světa smíchu,
až však ztratí svojí sílu,
budem mlčet v tichu.
03.07.2019 - 00:46Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vodní světy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Tanec v oblacích
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
jednou uklouznu na slupce od banánu [18], Kristen [16], Kettina [15], Sabatu322 [11], sarka [9], AJA [2], zamyšlená [1]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
