přidáno 29.06.2019
hodnoceno 1
čteno 873(5)
posláno 0
Ustavičně pláči, křičím,
na záhady čekám,
myšlenky už nejsou ničím,
vyschla jejich řeka.

Koketuji s neznámými,
sázím vše na jedno,
nepočítám zemské hříchy,
nepočítej se mnou.

Do tmy kráčím, světlem bloudím,
tváří tečou slzy,
na svůj konec cesty čekám,
bude to již brzy.

Zatím růže láskou trhám,
zatím ještě svítá,
až mne slunce svitem spálí,
světlem, které skýtá,

vzpomeň na mne, v zlém či dobrém,
nebo víru ztrať,
pro mne zbylo nebe modré,
lučních květů nať.

Poezie, milí lidé,
není k světa smíchu,
až však ztratí svojí sílu,
budem mlčet v tichu.
přidáno 03.07.2019 - 00:46
vše schyluje ke smrti :)

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Vodní světy : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Tanec v oblacích

»jméno
»heslo
registrace
» narozeniny
polibek0012 [14], Annabelle [14], KissOfDark [14], pisiprotebe [14], VolkodavKO [11], sarinka580 [7], DanaSurya [1], Ivušák [1]
» řekli o sobě
prostějanek řekla o lidus :
Náš šíleneček... ale občas pochybuji, že právě ona je nejšílenější... mám z ní teď děsnou radost... a doufám, že mi ta radost vydrží... její obrazy jsou nepopsatelné a krásné a vůbec... :)... jsem ráda, že jsem ji kdy poznala :)
TOPlist

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku