 30.03.2019 3 293(7) 0 |
Seděla jsem na kameni,
když mé ego zařvalo.
Dost hlasitě, předtím,
než zemřelo.
Spláchnuté, jak vodou z úklidu.
Jako vymáchané v bažině.
To nic!
Jen si bylo zaplavat ve špíně.
V kaluži tvých hnusných řečí,
svíjí se srdce ve smrtelných křečích.
Tvá něha je kapána přes vidličku,
i když si hraješ na matičku.
Cítím, jak mi dávkuješ brutalitu na lžíci.
když mé ego zařvalo.
Dost hlasitě, předtím,
než zemřelo.
Spláchnuté, jak vodou z úklidu.
Jako vymáchané v bažině.
To nic!
Jen si bylo zaplavat ve špíně.
V kaluži tvých hnusných řečí,
svíjí se srdce ve smrtelných křečích.
Tvá něha je kapána přes vidličku,
i když si hraješ na matičku.
Cítím, jak mi dávkuješ brutalitu na lžíci.
04.04.2019 - 11:47Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ego : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Odejdi
Předchozí dílo autora : Konec
