|
|
Možnost, že mě opustíš,
vyvolala bolest.
Cítím, jakoby mi rvali orgány.
Jen srdce je podivně mrtvé,
uložené na máry.
Říkal si, že mě miluješ.
Kdysi, dávno, vždyť víš.
Pochybuji, že těch slov lituješ.
Říkáš, že to není silné, jak dřív,
ale vášeň, rychle vyprchává.
vyvolala bolest.
Cítím, jakoby mi rvali orgány.
Jen srdce je podivně mrtvé,
uložené na máry.
Říkal si, že mě miluješ.
Kdysi, dávno, vždyť víš.
Pochybuji, že těch slov lituješ.
Říkáš, že to není silné, jak dřív,
ale vášeň, rychle vyprchává.
Vyvolala ve mě pocit, který moc dobře znám. Přeji Ti šťastné zítřky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Konec : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ego
Předchozí dílo autora : Commedia dell’arte
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 1» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
david824» řekli o sobě
NoWiš řekl o dvakredencedekadence :Jednou mi hasila obličej, když jsem se popálil. Dodnes mi tam nerostou vousy. Prý to pak chutnalo jako karamel. Jednou mě popálila. Rusalka bez rybníčku, bolavá duše, námět na mý nejkrásnější básně. Kupodivu pořád šťastná, i když byste to do ní neřekli. Bolavá a šťastná. Jako odřený koleno v létě. Mám tě rád. Koleno, poleno.

