Cesty Psanců jsou nevyzpytatelné; ale možná jich pár zabrousí i sem, do tak opovrhované kategorie "básně-láska"
 27.02.2019
4
1419 (10)
0
Všude se procházím rád mimo cesty,
po mořích, po horách, po poli;
Mám s tím však problém, že nevolně umím
nacházet cestičky kdekoli.

Že sejdu z jedné se strachem a pláčem,
to neznamená vůbec nic,
když, jen co se pohnu, tu na další stojím
a krásná je, přítulná, ještě víc.

Samotu v dnešku jen zatěžko hledat,
kdo sestoupí, hned jde po jiné.
Tam přechází tak dlouho, než on, či ona
na ušlapání zahyne.
A sebevraždy jsou pro jiné.
 01.03.2019 11:30
človiček: Díky. Bon voyage...
 28.02.2019 21:02
Taky jsem vášnivý turista,však okouzlen krásami žen,neboli cest,- coby lovec intelektu vybaven teleobjektivem touhy cestuji vznášedlem,abych za sebou nezanechával spoušť.Báseň super.
 27.02.2019 17:53
Severak: Děkuji mnohokrát (aspoň tak... třikrát). ;)
 27.02.2019 09:54
nápaditá a originální. Žánr je odpuštěn.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.