sbírám vlasy z matrace
jsou tu hnědé, černé
a něco jako červená, co zůstala po mně
něco jako deci na dně láhve po vás
polštáře voní trochu kysele
nohy visící přes okraj verandy
vajgl v okapu
nic netušící kus spacáku
a pár kapek solného roztoku
z tohohle místa nic víc nevytáhnu
z těchhle dvou matrací uprostřed místnosti
peter, paul a mary

dvě matrace
ale bylo nás tři

a na mě nezbylo
 05.05.2019 22:18
slnečnica: vélmi pozdě ti děkuji.:)
 07.03.2019 12:25
wau, táto je super...
 04.03.2019 23:00
holka.přes.ulici: věřila bych, že ji chápeš. taky děkuji.
 04.03.2019 22:53
človiček: no jo, a teď co, watsone?:) děkuji.
oslov radek: díky.
 04.03.2019 22:24
Já ji asi chápu - možná až moc dobře a možná vlastně vůbec. Ale o to víc mě dostává. Díky.
 04.03.2019 18:53
...všechno má svůj čas, říkám...
 28.02.2019 22:52
dvakredencedekadence: Tomu říkám rozbřesk,svítání se zápletkou.Holmesi rovnice o dvou neznámých.Co nezbylo?a)víno b)deka c)někdo byl rychlejší? báseň je jak puzzle,provokuje hezky.
 28.02.2019 00:19
Moc líbí...
 27.02.2019 09:44
Jsoucno: díky, to mě těší!
 27.02.2019 00:09
Tohle mě baví. Je to možná trochu osobní, než abych tonu naplno porozuměl, ale líbí se mi to.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.