Při probíráním a tříděním starších děl jsem narazil na tuto úvahu, kterou jsem psal jako maturitní sloh. Překvapilo mě, že ji tu nemám, zřejmě jsem tehdy zapomněl. Nicméně při zpětné četbě mi to přijde aktuálnější, než před 11 lety. Tak vložím trochu starší myšlenku.
21.02.2019 4 909(9) 0 |
Kniha v 21. století
Kniha v 21. století. Drtivá většina dotázaných, v jakémkoliv průzkumu, vždy odpoví, že nečte. Na otázku: „Proč tomu tak je?“ odvětí otázkou: „Proč bychom měli?“ A to je kámen úrazu pro knihu v dnešní době. V první řadě je to technika, která knihu pomalu utlačuje. Od vynálezu rádia, až po televizi, a nakonec až po internet. Všechny tyto technicky vyspělé věci dodávají uživateli to, co mu kniha nedá. Jednoduchost, poněvadž moderní člověk je líný se nad čímkoli zdlouhavě zamýšlet. Rychlost, jelikož přečíst knihu trvá naprosté většině lidí i několik týdnů, ba dokonce měsíců. A hlavně, a to je můj osobní názor, je to medializace a dostupnost. Internet, filmy, seriály a dokonce i hudba mají mnohem větší reklamu než jakákoli kniha na moderním trhu. Snad jen Tolkienův román Pán Prstenů a Rowingové příběhy o Harrym Potterovi zaznamenaly výraznější úspěch. Jenomže natočené filmy se posléze staly ještě většími fenomény než samotná kniha. Navíc málokdo uvedené knihy přečetl, i když tvrdí, že Pán prstenů a Harry Potter se mu líbí. Přitom si ale neuvědomuje, že film nikdy není schopen zachytit knihu v tom pravém a originálním obrazu.
Nedá se říct, že by snad ubylo čtenářů. Jen noví nepřibývají v takovém množství. Zejména z mladší generace se na knihu obrátí asi jeden z deseti lidí, a to jen tehdy, má-li v rodině někoho, kdo mu občas knihu ukáže. Dnešní postavení knihy je podle mě dosti tristní a situace se bude nadále zhoršovat. Každý z nás by si měl uvědomit, že jsou to malé krůčky k primitivismu lidstva. Ideální důkaz je na slovní zásobě. Film si vystačí sotva s polovinou slov, která jsou použita v knize. Nehledě na to, že americké filmy si postačí na šedesát procent se slovem „fuck“. Přiznám se, že jsem ještě nenarazil na anglicky psanou knihu, ve které by toto slovo bylo alespoň jedenkrát použito.
Tyto problémy mě vedou i k uvažování nad tím, jak obtížné je v dnešní době vydat knihu. Ať už je to poezie, próza, drama či komedie. Nakladatelé hledají něco nového, co by mohlo mít alespoň teoretickou šanci uspět, a proto je pro spisovatele mnohem těžší prosadit se. Pokud spisovatel již nemá alespoň malé jméno, má to velice obtížné. Navíc tu vyplývá na povrch i otázka, jak vlastně spisovatel musí psát, aby se mu něco vydalo? Pokud bude kniha použitelná jako předloha pro film, pak má šanci. Například spisovatel Michal Vievegh v podstatě nepíše jinak. A také proto se dá považovat za jednoho z nejznámějších spisovatelů moderní doby. Netroufám si hodnotit uměleckou úroveň jeho děl, nýbrž z vlastní zkušenosti vím, že jeho díla se u ostatních autorů nepotýkají s přílišným obdivem. Právě za jeho přispění k použití knihy, de facto jen jako předlohy pro scénář k filmu. Dá se tu namítnout, že kritika od ostatních autorů je dána pouhou závistí. I to je možné, ale o tom si už každý soudný člověk musí udělat názor zcela sám.
Zabýval-li jsem se doposud jen dnešní dobou, není vůbec od věci připomenout, jak si kniha stála v době jejího největšího významu. Pro mnohé lidi je to nepochopitelné, ale ano. Kniha měla postavení srovnatelné s televizí nebo internetem. Navíc představovala něco, čeho televize, ani žádný jiný technický vynález, nemůže dosáhnout. Kniha byla pojítkem národa. Jeho svědomím, jeho sílou a jeho vírou. Kniha byla jedinou účinnou zbraní proti útlaku, který naši zem postihl, a všem autorům této doby patří velký dík a obdiv, protože to byli právě oni, kteří udrželi český národ nad vodou v těch nejtěžších dobách. Mnohým může přijít až směšné, když přikládám knize takovou váhu, ale pokud se zamyslíme, je to naprosto pochopitelné a logické, jelikož kniha nutila lidi právě k tomu, od čeho internet a televize odrazuje. Nutnost přemýšlení. Vytrvalost a chtění. Chtění dostat se ke knize. Dnes se filmy přidávají jako příloha k novinám. Kniha se dřív půjčovala potají. To je rozdíl, jako nebe a dudy. Vyjmenovávat další příklady by zabralo několik stránek.
V době, o které píši, jsem nežil, a tudíž si nedovoluji posuzovat, jak obtížné bylo tehdy vydat knihu. V té době mělo vydávání jiné problémy než dnes. Tehdy to byla hlavně nutnost utajení. Alespoň tedy v drtivé většině knih. Netroufám si ani porovnávat úroveň starších děl s těmi dnešními, jelikož nejsem žádný literární kritik. Pouze si dovolím tvrdit, že jako amatérský spisovatel bych chtěl žít dříve. Ptáte se proč? Kvůli významu tehdejší knihy. A o tom si každý musí udělat obrázek sám.
Nabízí se mi porovnání těchto pomyslných dob. Přítomnosti s minulostí. Většinu rozdílů už jsem uvedl. Ale i přesto považuji za svou povinnost některé zopakovat. Je to hlavně význam knihy, který stále upadá. Dnes se lidé podívají pouze do odborné literatury a to také není vždy pravidlem. A všechno to vede právě k primitivismu. Člověk se jednoduše stává hloupým. Není schopen pochopit souvislejší text. Pojmy metafora, symbolismus a jím podobné jsou pro něj španělskou vesnicí. Navíc není ani sto napsat kloudný text. Neumí se vyjadřovat. Slovní zásoba upadá na úroveň Tarzana. Nejsmutnější na tom je fakt, že člověk to činí naprosto dobrovolně a vůbec mu to nevadí. Jak řekl Albert Einstein: „Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve druhé světové válce, ale ve třetí se bude bojovat klacky.“ I tento výrok většina lidí chápe pouze v souvislosti se zbraněmi, ale už si neuvědomují hlubší význam a složitější cesty k tomu, aby se lidstvo vrátilo do pravěku. Nemusíme nutně zničit planetu. Stačí, když necháme zakrnět své vlastní mozky.
Můj osobní názor není ten, že pro zlepšení situace by se měl zakázat internet, televize, ani nic podobného. Sám mám technické vynálezy ve své podstatě rád. Jediné řešení je, že se každý jedinec zamyslí sám nad sebou. Jakým směrem se pak budou ubírat myšlenkové pochody jednotlivých mozků, neovlivní nikdo z nás. Myslím si, že z napsaného textu je snad zbytečné psát můj názor na knihy a na to, zda by lidé měli číst. Nakonec, proč vám ulehčovat zamyšlení se nad tímto trapně jednoduchým a krátkým textem?
Kniha v 21. století. Drtivá většina dotázaných, v jakémkoliv průzkumu, vždy odpoví, že nečte. Na otázku: „Proč tomu tak je?“ odvětí otázkou: „Proč bychom měli?“ A to je kámen úrazu pro knihu v dnešní době. V první řadě je to technika, která knihu pomalu utlačuje. Od vynálezu rádia, až po televizi, a nakonec až po internet. Všechny tyto technicky vyspělé věci dodávají uživateli to, co mu kniha nedá. Jednoduchost, poněvadž moderní člověk je líný se nad čímkoli zdlouhavě zamýšlet. Rychlost, jelikož přečíst knihu trvá naprosté většině lidí i několik týdnů, ba dokonce měsíců. A hlavně, a to je můj osobní názor, je to medializace a dostupnost. Internet, filmy, seriály a dokonce i hudba mají mnohem větší reklamu než jakákoli kniha na moderním trhu. Snad jen Tolkienův román Pán Prstenů a Rowingové příběhy o Harrym Potterovi zaznamenaly výraznější úspěch. Jenomže natočené filmy se posléze staly ještě většími fenomény než samotná kniha. Navíc málokdo uvedené knihy přečetl, i když tvrdí, že Pán prstenů a Harry Potter se mu líbí. Přitom si ale neuvědomuje, že film nikdy není schopen zachytit knihu v tom pravém a originálním obrazu.
Nedá se říct, že by snad ubylo čtenářů. Jen noví nepřibývají v takovém množství. Zejména z mladší generace se na knihu obrátí asi jeden z deseti lidí, a to jen tehdy, má-li v rodině někoho, kdo mu občas knihu ukáže. Dnešní postavení knihy je podle mě dosti tristní a situace se bude nadále zhoršovat. Každý z nás by si měl uvědomit, že jsou to malé krůčky k primitivismu lidstva. Ideální důkaz je na slovní zásobě. Film si vystačí sotva s polovinou slov, která jsou použita v knize. Nehledě na to, že americké filmy si postačí na šedesát procent se slovem „fuck“. Přiznám se, že jsem ještě nenarazil na anglicky psanou knihu, ve které by toto slovo bylo alespoň jedenkrát použito.
Tyto problémy mě vedou i k uvažování nad tím, jak obtížné je v dnešní době vydat knihu. Ať už je to poezie, próza, drama či komedie. Nakladatelé hledají něco nového, co by mohlo mít alespoň teoretickou šanci uspět, a proto je pro spisovatele mnohem těžší prosadit se. Pokud spisovatel již nemá alespoň malé jméno, má to velice obtížné. Navíc tu vyplývá na povrch i otázka, jak vlastně spisovatel musí psát, aby se mu něco vydalo? Pokud bude kniha použitelná jako předloha pro film, pak má šanci. Například spisovatel Michal Vievegh v podstatě nepíše jinak. A také proto se dá považovat za jednoho z nejznámějších spisovatelů moderní doby. Netroufám si hodnotit uměleckou úroveň jeho děl, nýbrž z vlastní zkušenosti vím, že jeho díla se u ostatních autorů nepotýkají s přílišným obdivem. Právě za jeho přispění k použití knihy, de facto jen jako předlohy pro scénář k filmu. Dá se tu namítnout, že kritika od ostatních autorů je dána pouhou závistí. I to je možné, ale o tom si už každý soudný člověk musí udělat názor zcela sám.
Zabýval-li jsem se doposud jen dnešní dobou, není vůbec od věci připomenout, jak si kniha stála v době jejího největšího významu. Pro mnohé lidi je to nepochopitelné, ale ano. Kniha měla postavení srovnatelné s televizí nebo internetem. Navíc představovala něco, čeho televize, ani žádný jiný technický vynález, nemůže dosáhnout. Kniha byla pojítkem národa. Jeho svědomím, jeho sílou a jeho vírou. Kniha byla jedinou účinnou zbraní proti útlaku, který naši zem postihl, a všem autorům této doby patří velký dík a obdiv, protože to byli právě oni, kteří udrželi český národ nad vodou v těch nejtěžších dobách. Mnohým může přijít až směšné, když přikládám knize takovou váhu, ale pokud se zamyslíme, je to naprosto pochopitelné a logické, jelikož kniha nutila lidi právě k tomu, od čeho internet a televize odrazuje. Nutnost přemýšlení. Vytrvalost a chtění. Chtění dostat se ke knize. Dnes se filmy přidávají jako příloha k novinám. Kniha se dřív půjčovala potají. To je rozdíl, jako nebe a dudy. Vyjmenovávat další příklady by zabralo několik stránek.
V době, o které píši, jsem nežil, a tudíž si nedovoluji posuzovat, jak obtížné bylo tehdy vydat knihu. V té době mělo vydávání jiné problémy než dnes. Tehdy to byla hlavně nutnost utajení. Alespoň tedy v drtivé většině knih. Netroufám si ani porovnávat úroveň starších děl s těmi dnešními, jelikož nejsem žádný literární kritik. Pouze si dovolím tvrdit, že jako amatérský spisovatel bych chtěl žít dříve. Ptáte se proč? Kvůli významu tehdejší knihy. A o tom si každý musí udělat obrázek sám.
Nabízí se mi porovnání těchto pomyslných dob. Přítomnosti s minulostí. Většinu rozdílů už jsem uvedl. Ale i přesto považuji za svou povinnost některé zopakovat. Je to hlavně význam knihy, který stále upadá. Dnes se lidé podívají pouze do odborné literatury a to také není vždy pravidlem. A všechno to vede právě k primitivismu. Člověk se jednoduše stává hloupým. Není schopen pochopit souvislejší text. Pojmy metafora, symbolismus a jím podobné jsou pro něj španělskou vesnicí. Navíc není ani sto napsat kloudný text. Neumí se vyjadřovat. Slovní zásoba upadá na úroveň Tarzana. Nejsmutnější na tom je fakt, že člověk to činí naprosto dobrovolně a vůbec mu to nevadí. Jak řekl Albert Einstein: „Nevím, jakými zbraněmi se bude bojovat ve druhé světové válce, ale ve třetí se bude bojovat klacky.“ I tento výrok většina lidí chápe pouze v souvislosti se zbraněmi, ale už si neuvědomují hlubší význam a složitější cesty k tomu, aby se lidstvo vrátilo do pravěku. Nemusíme nutně zničit planetu. Stačí, když necháme zakrnět své vlastní mozky.
Můj osobní názor není ten, že pro zlepšení situace by se měl zakázat internet, televize, ani nic podobného. Sám mám technické vynálezy ve své podstatě rád. Jediné řešení je, že se každý jedinec zamyslí sám nad sebou. Jakým směrem se pak budou ubírat myšlenkové pochody jednotlivých mozků, neovlivní nikdo z nás. Myslím si, že z napsaného textu je snad zbytečné psát můj názor na knihy a na to, zda by lidé měli číst. Nakonec, proč vám ulehčovat zamyšlení se nad tímto trapně jednoduchým a krátkým textem?
Ze sbírky: Moudra hlupáka
01.04.2019 - 11:19
Singularis: Ahoj, děkuju za zastavení a zajímavý komentář. Skoro vydal za další úvahu :-). V zásadě souhlasím se vším, co je psáno. Vydat knihu dnes tak těžké není (i když mám zatím jen e-book). Před 11 lety jsem nic vydaného neměl, ba dokonce jsem neměl ani napsané nic, co bych kdy vydat chtěl, kromě poezie, kterou si člověk musí víceméně vydat sám, páč nakladatelé zkrátka nevidí potenciální zisk, což naprosto chápu. Jelikož ruku na srdce, kdo čte novou poezii? To budou veliké výjimky. Nedávno jsem byl v knihkupectví a chtěl jsem nějakou poezii pro kamarádku k narozeninám. Kromě jednoho výtisku Máje a jednoho výtisku Kytice, neměli vůbec nic. To mě celkem překvapilo, ale svědčí to o prodejní síle.Tak hodně zdaru v další tvorbě ať ty appky knihy zase přebijí :-)
01.04.2019 - 11:10
človiček: Dík za zastavení a za komentář. Knižní klub je určitě dobrá věc :-) . Na mě doma knihy koukají z každé skříně a vlastně mi připomínají, že je snad ani za celý život nestihnu přečíst :D
29.03.2019 - 14:03
Kniha již nemá to postavení, jaké mívala. Nejzásadnějším (a nejpřekvapivějším) zjištěním na toto téma pro mě bylo, že její úlohu v plné míře převzaly počítačové programy, zejména takzvané „appky“ (podobnost s první slabikou slova „opice“ je čistě náhodná). Otřesné překlady počítačových programů, operačních systémů, webových stránek a skrytých reklam jsou dnes to, co spojuje národ. Jejich vydavatelé se za ně nestydí, protože jsou hodnoceni za to, kolik vydělají peněz, ne za jazykovou úroveň. Kritika elity jim podíl na trhu nevezme.
Nesouhlasím s tvrzením, že lidstvo hloupne. Má-li člověk tři mobilní telefony a v každém 500 aplikací, je nalezení té správné pro danou situaci docela slušný intelektuální výkon. Souhlasím však, že upadá slovní zásoba, nebo spíš schopnost používat gramatiku. Příkladem jsou přechodníky - už dávno je „zakázali“ v novinách a nedávno je vyřadili z osnov základní školy. Trpný rod je na podobné cestě.
Co ale tento trend má společného s knihami? Bohužel, vůbec nic. Knihy odráží kulturu, takže chtě nechtě, nové knihy budou mít stejně omezenou slovní zásobu jako většina populace. Slovní zásoba není otázka technologie, úpadek nevyvolaly moderní technologie, ale obsah, který je jejich prostřednictvím sdělován.
Zamyslet se nad sebou nepomůže. Lidé totiž nehloupnou, oni se učí chovat hloupě! Je rozdíl mezi člověkem, který nemůže vstát ze židle kvůli zranění nohou, ale překonává tento handicap pomocí invalidního vozíku, a člověkem, který by ze židle klidně vstal, ale považuje za svůj významný výdobytek, že to dělat nemusí a všechno může vyřídit vsedě. Moderní člověk je toho druhého typu. (V přenesném smyslu a leckdy i v tom doslovném.) Takové lidi znám a z mé zkušenosti s nimi vyplývá, že nejsou hloupí, často mají docela dobré názory, ba i ty knihy by četli... Jenže to nedělají, prostě se podle svých názorů nechovají a vždy si najdou nějakou výmluvu. Když dostanou na výběr, stejně zvolí tu výchozí možnost, i když není správně. Vždy kliknou na to největší a nejbarevnější tlačítko. A zamyslet se jim nepomůže, protože to nakonec udělají stejně. Jenže kdo jim tedy pomůže? Je to spíš otázka výchovy, jenže kdo vychovává lidi dnes, kdy se i o pozornost žáků přetahuje škola se smartphony?
Vydat knihu dnes těžké není, mně se to povedlo. Horší je ta medializace, byť YouTube v tom dělá divy...
Děkuji za zajímavé téma k úvaze!
Nesouhlasím s tvrzením, že lidstvo hloupne. Má-li člověk tři mobilní telefony a v každém 500 aplikací, je nalezení té správné pro danou situaci docela slušný intelektuální výkon. Souhlasím však, že upadá slovní zásoba, nebo spíš schopnost používat gramatiku. Příkladem jsou přechodníky - už dávno je „zakázali“ v novinách a nedávno je vyřadili z osnov základní školy. Trpný rod je na podobné cestě.
Co ale tento trend má společného s knihami? Bohužel, vůbec nic. Knihy odráží kulturu, takže chtě nechtě, nové knihy budou mít stejně omezenou slovní zásobu jako většina populace. Slovní zásoba není otázka technologie, úpadek nevyvolaly moderní technologie, ale obsah, který je jejich prostřednictvím sdělován.
Zamyslet se nad sebou nepomůže. Lidé totiž nehloupnou, oni se učí chovat hloupě! Je rozdíl mezi člověkem, který nemůže vstát ze židle kvůli zranění nohou, ale překonává tento handicap pomocí invalidního vozíku, a člověkem, který by ze židle klidně vstal, ale považuje za svůj významný výdobytek, že to dělat nemusí a všechno může vyřídit vsedě. Moderní člověk je toho druhého typu. (V přenesném smyslu a leckdy i v tom doslovném.) Takové lidi znám a z mé zkušenosti s nimi vyplývá, že nejsou hloupí, často mají docela dobré názory, ba i ty knihy by četli... Jenže to nedělají, prostě se podle svých názorů nechovají a vždy si najdou nějakou výmluvu. Když dostanou na výběr, stejně zvolí tu výchozí možnost, i když není správně. Vždy kliknou na to největší a nejbarevnější tlačítko. A zamyslet se jim nepomůže, protože to nakonec udělají stejně. Jenže kdo jim tedy pomůže? Je to spíš otázka výchovy, jenže kdo vychovává lidi dnes, kdy se i o pozornost žáků přetahuje škola se smartphony?
Vydat knihu dnes těžké není, mně se to povedlo. Horší je ta medializace, byť YouTube v tom dělá divy...
Děkuji za zajímavé téma k úvaze!
29.03.2019 - 00:37
Ahoj,jsem v knižním klubu,Jsem tam proto,že s toho vyplývá pro mně povinnost odebrat pět knih za rok.To je fajn,protože jinak bych podlehl klamu,že číst se už nemusí.Knihy mám rád.Nemám žádné vysoké vzdělání,ale díky knihám miluji poznávání,hledání souvislostí,zdrojů,inspirací.Knihy tahám na zádech v batohu všude sebou,protože opravdu si pro ně čas hledám těžko.Hloupost se pěstuje záměrně.Všichni vzdělanci jsou po převratech první v oprátkách a vždy byli trnem v oku.Kniha je posledním ostrůvkem svobodného myšlení,bez toho,aby nikdo sledoval tvé postoje.Práce polidštila člověka.Kniha je strava duše.Hloupost je hladomorem lidstva.Děkuji ti za tvé zamyšlení,je Nás málo a budeme vymírat jako Drujdové. Závěrem chci dodat e-knihy nemají energii hmoty.Kniha se otevírá podle otázek čtenáře na patřičný stránce,podbízí se na poličce,když hledáme řešení tak jako bylinka v louce nám nenápadně nabídne svou pomoc při nemoci.Hodně zdaru příteli knih,světlonoši v tmách.človíček,Pavel
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kniha v 21. století : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Na radniční věži
Předchozí dílo autora : Valerce
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
medvědBrtník [16], loner [13], HulaHoops [11], Eleanthir [11], NightFall [7], Ammes [3]» řekli o sobě
mr Scraper řekl o rry :moc a moc se mi líbí styl jakým píše :) hlavně do jejích povídek na literu jsem uplnej blázen. a navíc je moc super a sleduje anime ;-)