06.06.2008
3
jasně,
slyšeli jsme spousty příběhů
o tom, jak se dá život žít dobře
i jak se dá vyplácat nicotou,
ale ptáte se sami sebe,
co z toho na Vás vyzbyde
nemáte jasno ani v tom,
kam by jste se chtěli zařadit

status ztroskotalého umělce něčím pořád láká

a to je asi trochu průser

jdete spát nebo pít,
popovídáte si s pár lidma
přečtete si jejich tváře a tváře jejich přátel

všechno Vám bude připadat samozřejmý,
žádný dilema se ozývat nebude,
ani to,
jestli už jít nebo zůstat

pochopitelně že zůstat

ale přece jen někdy dorazíte domů
budete se muset podívat
na svůj
zpitej obličej
a říkat si, co ste to za vola

a v tu chvíli ty otázky začnou zas

nanovo
 26.08.2008 13:52
a v tu chvíli ty otázky začnou zas

nanovo


...
dycky me hrozne sere to, kdyz se otazky vracej..porad..jak kdyby me stihaly...
"a to je asi trochu průser"
 08.06.2008 11:24
hm...kruhovej paradox..protoze odpoved je jenom ten zivot...ne slovo...pekny...
 06.06.2008 22:02
ano... presne...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.