|
Vzpomínková
 23.10.2018 2 1251(11) 0 |
Prostor mezi zdí a zrcadlem,
místo našich nočních setkání.
Už léta chodíváš v noci po mém pokoji,
slýchávám kroky.
Občas slyším Tvůj hlas.
A jen abychom to jedno nevyslovili,
pletou se slova.
Někdy se dotknu Tvého stínu,
někdy mě hladíš.
Tak jako dřív,
když jsi byl ještě můj táta.
A je to prostor mezi zdí a zrcadlem,
jediné místo našich nočních setkání.
Máme dobrý důvod,
- hřbitov na noc zamykají.
místo našich nočních setkání.
Už léta chodíváš v noci po mém pokoji,
slýchávám kroky.
Občas slyším Tvůj hlas.
A jen abychom to jedno nevyslovili,
pletou se slova.
Někdy se dotknu Tvého stínu,
někdy mě hladíš.
Tak jako dřív,
když jsi byl ještě můj táta.
A je to prostor mezi zdí a zrcadlem,
jediné místo našich nočních setkání.
Máme dobrý důvod,
- hřbitov na noc zamykají.
05.11.2018 - 19:33Být tátou je nadčasové.Smrt na tom moc nemění,kór pokud otec uměl dávat najevo city.Jsem tátou dvou hezkých slečen.Vím co dokáže láska a myslím si ,že na hřbitovech otcové neztrácejí zbytečně čas.Přinejmenším je tvou nedílnou součástí,prožíváš část jeho pocitů a postojů,máš-li cíl bude vždy poblíž.a dík za komentář ke koketce.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Setkávání... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Říkankou....
Předchozí dílo autora : Olivy ve vaně
