Olivy ve vaně

Olivy plavaly ve vaně a já tak nějak neúplně,
potlačila svou slabost.
Tvá vůně procitala do podzimního hříchu.

-Mimochodem, krásně voníš.

Byls jako šafrán, který jsi nejspíš do mého oběda tajně nasypal.
Jak jinak vysvětlit obscénnost té chvíle?
A kdo za to může?
Že vůně mužské kůže,
tolik láká mě?
Vím, že je to hřích, hledám návod, jak neublížit.

Budu tvou Ninou.
Prozkoumám tě.
Vydám se úsečkou od shora dolů.
Než zastavím někde uprostřed,
ztratím se pod tvým čelem.
Obejmu každou tvou vrásku a schovám do dlaní,
každý okamžik tvého doteku.

A zatím olivy plavou ve vaně a ty unikáš stejně,
jako vytékající voda, která hladí kůži mého těla.
- Tak stejně studeně a bolavě.
Bolíš něžně Trigorine.