|
|
někde na pomezí
mezi
žít v lese, kde hodně prší
v chatrči na mezi
hodně se teď bouřím
nebo se dál snažit
kašlat na platonické lásky
na tvoji rozcuchanou duši
na jezírka zalitá měsícem
počítat měsíce ve městě
pro příchozí degustovat
vína ze sudu
nelhát o tom, kde jsem
ale fakt tam být
mezi
žít v lese, kde hodně prší
v chatrči na mezi
hodně se teď bouřím
nebo se dál snažit
kašlat na platonické lásky
na tvoji rozcuchanou duši
na jezírka zalitá měsícem
počítat měsíce ve městě
pro příchozí degustovat
vína ze sudu
nelhát o tom, kde jsem
ale fakt tam být
Jolly: věc připsaná na poslední chvíli. ale jo, taky ji mám ráda. díky moc.:)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
mezi hromem a bleskem : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : píseň knihkupcova
Předchozí dílo autora : nejoranžovější vzpomínání na světě
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
Raphael [18], LucasBun [15], Rico11 [14], incompris [14], taron [14], Akaren [13], jaroslav [12], Olivka [11], markky [9]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))

