přidáno 15.07.2018
hodnoceno 7
čteno 88(13)
posláno 0
dáme deky dohromady
v chladném červencovém ránu
bunkr sami pro sebe, na bojišti klid
přes vzor mandaly prosvítající slunce
co ti na obličeji nechává přikrývku oranžové

z ní dvě modrý zátky, smějí se uprostřed zastavenýho času

na tvářích máme přikrývku oranžové, šimráš mě
zrzavým dreadem a já ti okusuju dřevěný korálek na srdci

všechno je tak harmonický, momentální a září míle daleko

nakonec složíš hlavu na buben
v tomhle světle, tohle ráno
a možná na vždycky
budeš prozařovat až do těch nejtemnějších spárů

tohle ráno jsem neměla zlý sny

dojalo mě
na tobě
úplně
všecko

a ráda bych, abys mě ještě párkrát kousl do nosu

ráda bych s tebou ještě jednou bosýma nohama vířila písek v parku

přidáno 19.07.2018 - 19:18
NoWiš: jak ty dokážou vlézt do hlavy...
přidáno 19.07.2018 - 15:20
díky!
přidáno 19.07.2018 - 14:38
Hezké.
přidáno 19.07.2018 - 09:56
lišky drzé zrzavé.. vždycky srdcovka :D
přidáno 16.07.2018 - 16:24
Severak: Immotyob: díky, lidi.
přidáno 15.07.2018 - 21:20
fakt moc hezký
přidáno 15.07.2018 - 19:49
krásný

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
nejoranžovější vzpomínání na světě : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : mezi hromem a bleskem
Předchozí dílo autora : nešla bych s tebou až na konec světa

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Najlepsie online hry

Najlepsie hry recenzia

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

Apple iPhone a iPad

Proč si koupit iPhone nebo iPad? Zkušenosti z první ruky.

Patos

Krátké a mnohdy vtipné či šokující vystřihovánky ze života.

© 2018 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku