Jen JÁ!

1. S věnováním pro... 2. Nesnášim, když ze mě vylítne pocitová věc

Strach

14.06.2018

básně/lidé

1104(12)

v omotaném hávu
za život a slávu
jsem rub i líc
já a nikdo víc

odraz sebe-klamu
nevidím na vlastní tlamu
hlouposti vstříc
JÁ
a nikdo víc

Komentáře (11)

07.12.2018 - 09:54

Strach

j.f.julián: No ono je to tezke, jsme tu schovani za pismenky a ne vzdy si nutne musime sednout.... to tak nekdy byva i v ralnem zivote, ze si dva lide nevoni... tot k prestrelce....

dekuji za komentar

07.12.2018 - 01:06

j.f.julián

mně se to líbí a tu přestřelku v komentech jsem nepochopil, což je podružné.

19.06.2018 - 11:20

Amelie M.

Strach: potrefená husa se ozývá jinak, to bys mohl vědět ;)

PS: a strach z odlišného názoru druhých ti vyřeší blokace.. pak máš vždy poslední slovo

19.06.2018 - 11:12

Strach

Amelie M.: Staré české přísloví praví, že potrefená husa nejvíce kejhá..

Zatím tu střílíš jen ty a pak se divíš, když si to někdo nenechá líbit.

Děkuji za návštěvu, ale už nemusíš chodit.

19.06.2018 - 10:06

Amelie M.

jako bys popisoval jednoho ďáblíka, co tu byl kdysi právě pro tohle většině k smíchu.. slyšel to ze všech stran a nedal si říct a nedal.. pořád si jel tu svou, pokryteckou.. hlouposti vstříc.. JÁ.. a nikdo víc.. střelil sis do vlastních řad, strachu..

jako báseň je to ale dobré, to musím uznat!

18.06.2018 - 23:49

Strach

Nikytu: Děkuji Ti :)

18.06.2018 - 23:48

Nikytu

Stručné, úderné a přitom toho tolik řekne. Nebýt v básních mluvka je taky umění. :-)

16.06.2018 - 13:23

Strach

Hanulka: ja dekuji..

16.06.2018 - 10:38

Hanulka

Výstižmé, vrátila jsem se i dnes k Requiem, za obojí děkuji !