|
Chci jen ze sebe dostat svý pocity. Je jich někdy moc.
|
,,Miluju tě." křičím... A ty se usmíváš, jenže ne na mě.
Usmíváš se na celý svět. ,,Jednou se to oběma splní." řeklas... Ale myslela jsi mně a tobě, nemyslela jsi nám...
Jak bys mohla, vždyť nic netušíš. A já se snažím najít cestu k tobě. A přemýšlím, jestli to takhle vůbec má být... Jestli jsi mi souzená tak, jak si myslím...A co když nejsi? A nemá to být?
Tak jak si k sobě dva lidé najdou cestu?
Sedím tady pohlcená svými pocity, které už nedokážu skrývat.
Nedokážu myslet. Nedokážu se soustředit a nedokážu žít.
Mám pocit, že ovlivňuješ celý můj život. Proč? Vždyť se skoro neznáme...
Pár řádků... Pár slov...
Tvý hnědý oči. Víš, já... Musím je mít.
Usmíváš se na celý svět. ,,Jednou se to oběma splní." řeklas... Ale myslela jsi mně a tobě, nemyslela jsi nám...
Jak bys mohla, vždyť nic netušíš. A já se snažím najít cestu k tobě. A přemýšlím, jestli to takhle vůbec má být... Jestli jsi mi souzená tak, jak si myslím...A co když nejsi? A nemá to být?
Tak jak si k sobě dva lidé najdou cestu?
Sedím tady pohlcená svými pocity, které už nedokážu skrývat.
Nedokážu myslet. Nedokážu se soustředit a nedokážu žít.
Mám pocit, že ovlivňuješ celý můj život. Proč? Vždyť se skoro neznáme...
Pár řádků... Pár slov...
Tvý hnědý oči. Víš, já... Musím je mít.
26.05.2018 09:53
přečetla jsem to dvakrát, valí se ty řádky k závěru který říká všechno, jo ten stav si vypsala dobře
25.05.2018 18:13
víš.. já ti docela rozumím.. všechno se dá překonat, ale někdy to sakra bolí..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.