Čarodky

NoWiš

01.05.2018

básně/roční období

1319(24)

Kouřím
dnes se to stejně nikdo nedoví
vždyť kdo víly po lesích neloví
spí.
Nelovím. Nespím.
A oni to ví.
Vidíš?
Měsíc je díra do nebe a pokud nás samota nezebe možná jsme vlastně pořád spolu v duši
čkách tak podívej se dolů kolem kulatého stolu sedí čarodějky a lámou hole místo chleba.
Vždyť to bylo třeba.
Ty nejsi představa
já nejsem satyr neposeda.
Půlnoc nenajde jen ten, co hledá
jak by se k ní dostal.
Jsi prozrazená!
Ty nejsi víla, ty jsi žena!
A o to víc jsem z tebe jelen.
Srnko vymodlená.

Komentáře (12)

06.05.2018 - 08:51

DDD

Líbí se mi. Taková správně rozevlátá. Vlastně i ten gulášovitej prostředek. Konec je boží! /za ten guláš se omlouvám - minulej týden jsem v Tyrolích nejedl pět dní v kuse nic jinýho a asi se mi to trochu vrazilo do hlavy :-)/

05.05.2018 - 00:31

korálek

Závěr mi vyloudil úsměv na rtech :-) celkově milá, zaujala ...

04.05.2018 - 15:54

Anna Wolfgang Havranová

Připadá mi taková... no, zvláštní. Trochu mi připomíná některé naše hodiny zeměpisu, kdy na nás profesorka chrlí smršť naprosto spolu nesouvisejících informací. Ale rozhodně to má atmosféru, a moc pěknou.

04.05.2018 - 09:00

Amelie M.

no, lukio není sám, mně osobně to přijde taky dost slabý, neuspořádaný, zvláštní.. druhá polovina básně mne oslovuje víc..

03.05.2018 - 21:10

LUKiO

Chmm, půjdu proti proudu. Z těch co jsem od tebe četl mi tahle přijde slabší. Jakože na tebe, chápeš, u některých autorů by toto byl třeba vrchol :)

03.05.2018 - 14:44

slnečnica

Veľmi pekná, Honzo... starý dobrý Nowiš sa vracia na scénu. ;)

02.05.2018 - 22:13

NoWiš

Orionka: díky :)