29.03.2018
15
 
Pod těly stromů
                  tak chudokrevná

rodíš se z hlíny
a ještě za šera

pukají ledy
jak ze dna skříňky pandořiny

samota včel


                  až k nebi vyvěrá
 09.04.2018 21:13
Yana: Mám radost, pokud to vše v té básni vidíš. Děkuji za zastavení...
 09.04.2018 21:09
Amelie M.: Děkuji... to je pro mne velká pocta!
 09.04.2018 21:06
Nikytu: To mě moc těší :)
 06.04.2018 14:21
takové zvláštně éterické, trochu kouzelné, trochu bolavé, neuchopitelné, něžné a křehké, moc líbí
 05.04.2018 22:09
.. je to pěkný, křehký.. i já v tom vidím Skácela..
 04.04.2018 01:15
Líbí se mi. :-)
 03.04.2018 21:14
liza0009: Děkuji, jsem tomu rád...
 03.04.2018 21:11
kmotrov: Díky moc… Báseň vznikla na místě, kam nejraději chodím právě v březnu, kdy sleze poslední sníh a je stále ještě šedavo. Mám hrozně rád to očekávání, ten klid před bouří.
Snažil jsem se tyto pocity do básně dostat a snad se mi to aspoň trošku povedlo.
 03.04.2018 20:58
DDD: Děkuji za zastavení a milá slova...
 03.04.2018 10:21
 liza0009
Líbí se mi to moc.
:-)
 03.04.2018 10:18
Předjaří se tu v básních objevuje poměrně často. Nikdo ho nedokázal vystihnout tak jako Ty samotou včel.
Super.
 03.04.2018 07:54
 DDD
Dlouho jsem tady neviděl nic, co by mě takhle zaujalo. Krásná slova, na konci snad až příliš okatě Skácelovská. Každopádně jsem moc rád, že jsem je mohl číst.
 01.04.2018 21:45
oslov radek: Hanulka: Děkuji...
 01.04.2018 09:23
 Hanulka
Hezké !
 30.03.2018 17:42
líbí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.