Pod těly stromů
tak chudokrevná
rodíš se z hlíny
a ještě za šera
pukají ledy
jak ze dna skříňky pandořiny
samota včel
až k nebi vyvěrá
06.04.2018 14:21
takové zvláštně éterické, trochu kouzelné, trochu bolavé, neuchopitelné, něžné a křehké, moc líbí
03.04.2018 21:11
kmotrov: Díky moc… Báseň vznikla na místě, kam nejraději chodím právě v březnu, kdy sleze poslední sníh a je stále ještě šedavo. Mám hrozně rád to očekávání, ten klid před bouří.
Snažil jsem se tyto pocity do básně dostat a snad se mi to aspoň trošku povedlo.
Snažil jsem se tyto pocity do básně dostat a snad se mi to aspoň trošku povedlo.
03.04.2018 10:21
liza0009
Líbí se mi to moc.
:-)
:-)
03.04.2018 10:18
Předjaří se tu v básních objevuje poměrně často. Nikdo ho nedokázal vystihnout tak jako Ty samotou včel.
Super.
Super.
03.04.2018 07:54
Dlouho jsem tady neviděl nic, co by mě takhle zaujalo. Krásná slova, na konci snad až příliš okatě Skácelovská. Každopádně jsem moc rád, že jsem je mohl číst.
01.04.2018 09:23
Hanulka
Hezké !
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.