|
I v prázdnotě se dá ožít.
 18.03.2018 2 1291(10) 0 |
Uprostřed prázdnoty
v samém nitru samoty
v klubko se choulí
už nezmůže se
vzpoury.
Nehybně leží
neslyšně dýchá
sama sobě náleží
dotýká se ticha.
Stíny jí hladí
temnota svádí,
leč ona se nenechá
a smutky své
jim přenechá.
Probouzí se náhle
ze strachu vstává
pohyby táhlé
činí její postava.
Duše opět procitá
jak čirá je její čistota
jak něžné to stvoření,
jež skrývá se pod rouškou
silné ženy.
v samém nitru samoty
v klubko se choulí
už nezmůže se
vzpoury.
Nehybně leží
neslyšně dýchá
sama sobě náleží
dotýká se ticha.
Stíny jí hladí
temnota svádí,
leč ona se nenechá
a smutky své
jim přenechá.
Probouzí se náhle
ze strachu vstává
pohyby táhlé
činí její postava.
Duše opět procitá
jak čirá je její čistota
jak něžné to stvoření,
jež skrývá se pod rouškou
silné ženy.
13.10.2018 - 23:24Ticho a samota jsou základním předpokladem nastartování pošramocených duší.Ženy jsou silné, ale psichyckou sílu vyměnily za mužnou houževnatost a tím se narušil vztah partnerů v polaritě,která se již nepřitahuje ,ale odpuzuje jako dva stejné magnety.A prázdnota která z toho pramení je opět možností jak znova ožít a poučit se.
19.03.2018 - 11:13Něco na ní je, dvakrát jsem ji přečetla a najednou se přede mnou vynořila, ta silná žena, ta co padla a vstala
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Procitnutí : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Ztracená ve verších
Předchozí dílo autora : Sexualita
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
CzechJack» narozeniny
gabkin [18], Black Martinsha [18], Verena [18], Ridgid [18], sad.dreamer [18], Redkiller [16], geezr [8], Agapios [7], sklepmistr_původní [2]» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
