24.02.2018
5
1407 (9)
0
pod nočním šapitó
kde hvězdami tančí to
cítím tvou chuť v pohybech
cítím jak bolí to
když šrámy rozdírám
vydaná napospas
svým vášním a pochybám

pod nočním šapitó
když víno je rozlito
pálí mě tvé smělé oči
pálí mě myšlenky
na tvou nahou kůži
jež bez přísahy rozpouští
nás dvě tiše do kaluží

Ze sbírky: Střípky III.
 04.03.2018 15:04
 jo_
VKate: za mě je to tak v pořádku, prvně obsah, pak forma. je to přeci o těch pocitech, o tom prožitku a ne o těch správných písmenech.. a nenechat se svazovat pravidly..
 27.02.2018 03:25
jo_: jj, máš pravdu. když jsem ji psala, tak mi šlo spíš o ten obsah (nebo teda spíš o zachycení těch pocitů) a forma, rytmus a trochu i ty verše - to všechno šlo malinko stranou.
 27.02.2018 03:23
Yana: jo, přesně tak nějak se poslední dobou cítím. taková trochu tragikomedie ten můj život. děkuji za zastavení a za komentář :)
 26.02.2018 09:56
Tak mně se to líbí...je to cirkus no, ale někdy prostě neni čemu se smát, pro mě dostatečně tíživá, jakoby to šapitó se zmenšovalo a nebylo úniku
 25.02.2018 20:29
 jo_
přiznám se, že jsem přelétla očima, ale ten alkoholik ve mně se zarazil u verše "pod nočním šapitó když víno je rozlito"... píchlo ho u srdce a jal se celou věc pochopit... :-) a teď vážně - tenhle verš mě opravdu dostal a donutil číst znovu a znovu... a musím říct, že zajímavý kousek... a mohutně prožitý a odžitý... sice občas rýmy drhnou - nesedí mi tam kůži - kaluží, ale má to něco do sebe...

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.