15.02.2018 3 997(14) 0 |
najít tak v bezvětří
jedinou záminku
proč pouštět draky
proč hledat v příbězích
mezi mraky
splynutí duší ve vteřině
najít tak v bezvětří
jedinou podmínku
pro ztrátu dechu
pro nález vědomí
za útěchu
do očí vlhkých spadané
jak listí všechny hříchy
přimrzlé s námi ke hladině
jedinou záminku
proč pouštět draky
proč hledat v příbězích
mezi mraky
splynutí duší ve vteřině
najít tak v bezvětří
jedinou podmínku
pro ztrátu dechu
pro nález vědomí
za útěchu
do očí vlhkých spadané
jak listí všechny hříchy
přimrzlé s námi ke hladině
Ze sbírky: Střípky III.
16.02.2018 - 22:39
Líbí se mi styl jakým je básnička napsaná, to moc, a přečetla jsem si ji třikrát a vlastně se mi líbí čím dál tím víc
16.02.2018 - 07:57
Chtěl jsem nejdřív říct, že mě nejvíc oslovil ten konec, ale pak mi došlo, že se mi vlastně moc líbí úplně celá. Povedla se :-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
V bezvětří : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Pod nočním šapitó
Předchozí dílo autora : Čmárám v paprscích
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» nováčci
Mari» řekli o sobě
shane řekl o Severka :Má šťastná hvězdička, která mne svými krásnými básněmi inspirovala k mnohým hříškům. Díky úspěšnému starosvatění naší skvělé kámošky a básnířky prostějanka se známe ještě z dob, kdy nám bylo oběma krásných sedmnáct / jí jednou, mně hned třikrát!/. To je věk, kdy se člověk rád nadchne pro všechno krásné, ještě neumí skrývat své pravé city a nemá daleko pro velká slova! A když pak narazí na někoho podobného, je to paráda a skvělý odvaz! Milá Lenko! I já si vážím Tvého upřímného přátelství, které, jak se zdá, přežilo i zkoušku dospělosti, o čemž svědčí i to, že jsem jedním z VIP, kterým jsi tu postavila pomníček z milých slůvek. Je pravdou, že jsme se už dlouho nikde nepotkali a třeba ani ještě dlouho nepotkáme, ale když je mi smutno, kouknu na nebe a vzpomenu si, že jedna hvězdička tam kdysi svítila jen pro mne, že mne někdo zval svým milým sluníčkem a otvíral mi srdce dokořán, aniž by mne znal jinak než z těchto stránek. Bylo moc milé si číst podobné věci i kdyby to byl jen milosrdný klam...;oX