přidáno 25.05.2008
hodnoceno 4
čteno 1506(20)
posláno 0
Jsem-li tu sám se svým nitrem, jak trosečník na ostrově pustém, chybíš mi Ty,
jak…
slunce obloze,
volnost nebe křídlům,
noční samet hviezdám,
vůně kvetoucí louky létu,
déšť vyprahlé zemi,
krásná báseň milencům,
strach ztráty lásce,
smrt životu a život smrti,
jeden život druhému,
Svatý Grál všem poutníkům.
Tedy tak a ne méně než krev tvářím, když ruměncem cudnost přizná se,
Tak mnoho bys mi chyběla,
však jsi tu stále, jsi tu dnes, i včera jsi tu spočinula na krátký čas!
Já nesmím být sobcem všem i sobě samému.
Přec Ty krásná patříš světu širému!
I dnes za Tebe děkuji a jméno Tvé chválím!
………………………………………………………………… NADĚJE!
přidáno 07.07.2008 - 01:00
nevím nevím, není naděje občas taky ta mrška, co v nás živí nereálný touhy a představy...
přidáno 26.05.2008 - 21:19
:-))..naděje..takové dospělácké šidítko..
přidáno 25.05.2008 - 19:26
Přidávám se ke chvále...ona je tím posledním záchranným lanem, které člověk má*
přidáno 25.05.2008 - 09:05
je třeba děkovat... za každý den, s nadějí

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ty : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : uomo
Předchozí dílo autora : Tobě Ether...

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming