|
Píseň bez hudby.
 06.06.2017 2 884(10) 0 |
Byla tak mladičká a naivní
- jen jabloň bez kořenů
A všechny touhy, které zrály v ní
teprve hledaly svou cenu
A byly noci bílé jako dny
kdy ani nechtěly spát oči
a někdo vybral mince z pokladny
a někdo kotníky si smočil
Vzduch voní po bouři
Jen oči zamhouřit
a spát
A když se nedočká
prý žije kočka
devětkrát
Teď občas kráčí jako po mechu
a hned se nohy brodí bahnem
Sotva si v někom najde útěchu
tak dveřmi do pokoje táhne
Rty se jí barví modře od mrazu
když slunce zmizí při západu
A k ránu nebe bývá bez kazu
ta přesto hledá na něm vadu
- jen jabloň bez kořenů
A všechny touhy, které zrály v ní
teprve hledaly svou cenu
A byly noci bílé jako dny
kdy ani nechtěly spát oči
a někdo vybral mince z pokladny
a někdo kotníky si smočil
Vzduch voní po bouři
Jen oči zamhouřit
a spát
A když se nedočká
prý žije kočka
devětkrát
Teď občas kráčí jako po mechu
a hned se nohy brodí bahnem
Sotva si v někom najde útěchu
tak dveřmi do pokoje táhne
Rty se jí barví modře od mrazu
když slunce zmizí při západu
A k ránu nebe bývá bez kazu
ta přesto hledá na něm vadu
06.06.2017 - 22:11První dvě strofy se Ti rozhodně povedly :-) A jak jako bez hudby, to jde? ;-)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Kočka : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Komety
Předchozí dílo autora : Rendez-vous
» vyhledávání
» menu
novinky [65] literatura [58/333] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory kontakt - formulář statistiky online: 3» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
casa.de.locos řekla o Mamka :Osoba po které jsem zdědila básnické střevo.
