Po bouřce

Nad lesy visí malý mráčky kouře
ticho jako v hrobě sytí vzduch
V noci se tu proháněla bouře
Ze skel oken trčí křídla much

Pinzetou tahám z kůže drobný třísky
po poslední z lesních kalamit
K čemu bylo dýchat pro penízky
když je není za co utratit


Prý kdesi nejsou všechny lesy
plný trnoví a jehličí
V pelechu z mechu naše děsy
mají jenom život jepičí


Ze stromů svítí bledá barva lýka
jako kdyby z kůry lezla kost
I když nechcem všechno se nás týká
Z kávy vyčtem leda minulost


Prý kdesi nejsou všechny lesy
plný trnoví a jehličí
V pelechu z mechu naše děsy
mají jenom život jepičí


Jsou rána chladná
jsou rána hezká
Jsou rána která jdou až na dřeň
- jak to dneska
Jsou rána mělká
jsou rána vrytá
Jsou rána při kterých se divím
že zas svítá