Ta věčná poetika soumraku
šarlatovou dírkou klíčovou
před přimhouřenýma očima
kterým je v podvečer do breku.
Když slzy vzteku plamenem
hoří a pálí v koutcích hlavy
teď už vím že jsem v životě
podivuhodnými hlasy podveden.
šarlatovou dírkou klíčovou
před přimhouřenýma očima
kterým je v podvečer do breku.
Když slzy vzteku plamenem
hoří a pálí v koutcích hlavy
teď už vím že jsem v životě
podivuhodnými hlasy podveden.
Ze sbírky: Nietzscheho se neboj
Ještě nikdo nekomentoval.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.