přidáno 11.10.2016
hodnoceno 6
čteno 1110(14)
posláno 0
Když je nevezmeš do dlaní, zemřou.
Když je vezmeš do dlaní,
chvějou se,
a časem
zemřou.
Když nenajdou tvé dlaně,
zkřehnou, pláčou, odcházejí.
A přece, ani dotek
neodnese slzy.
Jen probudí mráz na zádech,
husí kůži
a tetelení
na zbytek té krátké věčnosti.
přidáno 12.10.2016 - 21:30
vanovaso: casa.de.locos: DDD: Díky moc za zastavení i za komentáře. Potěšily
přidáno 12.10.2016 - 15:08
Mně se také líbí, i když tam citim víc doteky a jejich vliv... a přece ani dotek neodnese slzy :-)) , možná trochu učesat, jak bylo zmíněno, ale super
přidáno 12.10.2016 - 13:39
Za mě dobré, obrázek prchavého světa, brambory mi rozhodně neevokuje.
přidáno 12.10.2016 - 13:26
Je taková rozcuchaná, ale asi i (nejen) tím je pro mě osobitá. Zaujala mě. Hezká slova :-)
přidáno 12.10.2016 - 00:45
Devils_PIMP: Inu, příště to zkusím znovu a třeba lépe :) Díky za komentář.
přidáno 12.10.2016 - 00:02
Lidé jsou jako brambory,
když je sníš, zemřou...
Lidé jsou jako brambory,
když je najrájíš, zemřou...

Promiň pro mě dílo bez hlubšího nápadu. Trochu nuda.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Lidé : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů | podobná díla

Následující dílo autora : Slova jako voda
Předchozí dílo autora : Dneska bylo léto

Chat ¬

- skrýt/zobrazit chat -


Poslední aktivity ¬


Nejčastěji komentující
v minulém měsíci ¬

A B C


Tapety na plochu ¬


Wallpapers

Wallpapers



Apple MacBook

Na skvělém Macbooku vám půjde skládání básní pěkně od ruky.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.

© 2007 - 2024 psanci.cz || || Básně | Povídky | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku