|
just dreaming... s příměsí trochy toho strachu... Věnováno.
 07.05.2008 6 1594(42) 0 |
Koupíš lístky do Písku
a možná někam dál
/když budu hodná/.
Drobný provazochodkyně a jejich maringotky,
tvý ruce a to město, co má bejt náhradou za Paříž...
Kontrast v bílobílejch fotkách,
kočka za voknem,
chybíš mi
a to mě asi nutí,
abych všecky vlaky dobíhala.
Šeříkovou vůni obědvám po lžičkách,
přeskakuju falešný tóny
a takhle odpoledne
/když nepíšeš/
strkám hlavu do deště...
a pak se divím,
že mám mokrý triko,
tvý polibky,
a že mi navlhly nesmazatelný dotyky.
Něco je špatně,
zastavily se mraky,
zpěvačka opakuje jednu větu už popátý
a... před měsícem to bylo devět měsíců,
teď je to osm,
pak to bude... jedna noc?
Pro jedinou noc...
Sou všecky tyhle zoufalý sny.
/a toho se bojím nejvíc/
Ještě mě objímej...
A pak jdi.
Za sklem moucha,
prázdný skleničky,
postel,
málo dotyků,
odcházím.
a možná někam dál
/když budu hodná/.
Drobný provazochodkyně a jejich maringotky,
tvý ruce a to město, co má bejt náhradou za Paříž...
Kontrast v bílobílejch fotkách,
kočka za voknem,
chybíš mi
a to mě asi nutí,
abych všecky vlaky dobíhala.
Šeříkovou vůni obědvám po lžičkách,
přeskakuju falešný tóny
a takhle odpoledne
/když nepíšeš/
strkám hlavu do deště...
a pak se divím,
že mám mokrý triko,
tvý polibky,
a že mi navlhly nesmazatelný dotyky.
Něco je špatně,
zastavily se mraky,
zpěvačka opakuje jednu větu už popátý
a... před měsícem to bylo devět měsíců,
teď je to osm,
pak to bude... jedna noc?
Pro jedinou noc...
Sou všecky tyhle zoufalý sny.
/a toho se bojím nejvíc/
Ještě mě objímej...
A pak jdi.
Za sklem moucha,
prázdný skleničky,
postel,
málo dotyků,
odcházím.
08.05.2008 - 13:28chybíš mi
a to mě asi nutí,
abych všecky vlaky dobíhala.
...strašně dobrá část... celý je to silný... a chápu to..všechny naděje a myšlenky směřující k jednomu okamžiku... slečno přeju aby všecko vyšlo...co nejlíp..a když to bude možný...tak ještě líp než nejlíp...
a to mě asi nutí,
abych všecky vlaky dobíhala.
...strašně dobrá část... celý je to silný... a chápu to..všechny naděje a myšlenky směřující k jednomu okamžiku... slečno přeju aby všecko vyšlo...co nejlíp..a když to bude možný...tak ještě líp než nejlíp...
07.05.2008 - 15:08bilobily fotky to s tou serikovou vuni /taky ji mam rada/...moc pekny, me..snad to nebude jen jedna noc...na konci...
07.05.2008 - 14:27Něco je špatně,
zastavily se mraky,
zpěvačka opakuje jednu větu už popátý
a... před měsícem to bylo devět měsíců,
teď je to osm,
..Perfektní..
zastavily se mraky,
zpěvačka opakuje jednu větu už popátý
a... před měsícem to bylo devět měsíců,
teď je to osm,
..Perfektní..
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
... a možná někam dál... : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Hodný holky jdou do nebe!
Předchozí dílo autora : Svět je individuální.
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0+1 skrytých» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» narozeniny
malázlobilka [16], Wizard [15], terezK [15], Markett [14], jan.novaque [11], betty [11], Inugirl [11], terinak [10]» řekli o sobě
shane řekl o Nikytu :Milá, temperamentní a okouzlující dívka, se kterou se dá bavit prakticky o všem. Má rozsáhlé zájmy i všestranné znalosti a obdivuhodnou inteligenci. Skvěle veršuje česky i anglicky a nemá problém s plynulým přechodem mezi těmito jazyky. Svého času mne poctila svým přátelstvím i důvěrou a zahrnula mne spoustou informací i veselých historek. Náš kontakt spíš připomínal running commentary! Byl jsem rádcem, důvěrníkem, arbitrem ve věcech života i prvním kritikem některých dílek. Někdy jsem se dost zapotil, protože mé znalosti mají díry a mé IQ , ač slušné, na Menzu nestačí... Milá Veroniko! Nevím, kdy a kde se zas potkáme, ale chci Ti poděkovat za všechny ty krásné chvilky tady s Tebou. Bavily mne veselé historky ze života psích slečen i z Tvého vlastního, nutila jsi mne přemýšlet o věcech, které by mne jinak míjely a řešit to, nač bych si jindy netroufal. Bylas má múza i inspirace, Tvá důvěra mne těšila i zavazovala. Well, přečetl jsem si s údivem, cos tu o mně prohlásila a na chvilku jsem ztratil řeč! Snad právě jen Tvá nepřítomnost v kritickém okamžiku zabránila globální katastrofě...;o)))))))))))))))
))))))))))))))))))))))))))))))
