|
v tom = v situaci, nikoli v těhotenství... menší blbinka :)
 06.05.2008 15 1814(35) 0 |
Já jsem v tom
celkem nevinně
jen málo krve mám
ve víně
a pravda mrcha
je až na dně
vypít sud vína
nejde snadně
snad, možná
třeba na Moravě
tam by to zvládli
vysát hravě
potáhnu sud
až do Brna
a tam naplním
jej
do plna.
celkem nevinně
jen málo krve mám
ve víně
a pravda mrcha
je až na dně
vypít sud vína
nejde snadně
snad, možná
třeba na Moravě
tam by to zvládli
vysát hravě
potáhnu sud
až do Brna
a tam naplním
jej
do plna.
11.02.2012 - 22:48jutu
Pěkné, hravé, lehkou rukou psané. Vypadnutí z rytmu na konci dává textu pěknu tečku - hezky zdůrazní pointu.
09.05.2008 - 16:51ve víně nemám moc krve, tak tohle mě dostalo...:-) je to sice blbinka, ale krásná :-)
07.05.2008 - 21:53nehledaná
:-))
07.05.2008 - 07:45otvárajte kasíno,
dostal som chuť na víno,
nalejte mi silne červené,
nech ma slabosť preklína,
ponorím ju do vína,
víno to je pre mňa stvorené
dostal som chuť na víno,
nalejte mi silne červené,
nech ma slabosť preklína,
ponorím ju do vína,
víno to je pre mňa stvorené
06.05.2008 - 22:44Barman si už svlékl vestu
poslední si sklenku dej
domů máme dlouhou cestu,
kde bydlíme? Vzpomínej!
:o))
poslední si sklenku dej
domů máme dlouhou cestu,
kde bydlíme? Vzpomínej!
:o))
06.05.2008 - 22:22Pěkná moc moc moc. Každej to nazve jinak, aby se mohl společensky unavit. Já taky často hledám pravdu;-)
06.05.2008 - 19:33yetty
pěkné
06.05.2008 - 19:31díky, u téhle jsem rytmus opravdu neřešila, byla to záležitost tak dvou, tří minut :)
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Ve víně : trvalý odkaz | tisk | RSS komentářů
| podobná díla
Následující dílo autora : Polibek
Předchozí dílo autora : Já jsem já
» vyhledávání
» menu
literatura [58/330] tématické soutěže chodník slávy chodník hanby nápověda pravidla pro autory podpořte nás kontakt statistiky online: 0» hrátky
Rýmy Náhodná slova Náhodné věty Generátor textu --- Puzzle Oběšenec Kámen, nůžky, papír Pexeso» řekli o sobě
zamilovana do nezamilovane doby řekla o Rozárka :Bylo nebylo.. a jednou přeci jen bylo.. a vůbec nikomu nepřišlo důležité, jak je to daleko /jako to obvykle v pohádkách bývá/... viděly se, poznaly se.... a minimálně jedna nikdy nezapomene na slečnu, která si na jejích kolenou četla deník....protože když ji obejmeš, zahrně tě nekonečnou důvěrou tak, že zapomeneš... jaký by to mohlo být, kdyby.... někdy prostě "kdyby" neexistuje.. a pohádky v našich srdcích mají neuzavřené konce, za které na oplátku dáváme a dostáváme naději na "příště"... jsem strašně ráda, že jsem tě mohla poznat... a doufám, že se ještě někdy uvidíme :)
